Obyčejná holka ✔️

// Část 67. Oslava \\

Jeremias se neudržel a pár slz mu uniklo z pevného sevření očních víček. Objímal mě tak pevně. Nezmohl se na slovo, bylo to pro něj dojemné. Po chvíli se přeci jen přemohl.

,,Tess, to bylo to nejhezčí, co jsem kdy mohl dostat. Co jsem kdy vůbec mohl číst. Děkuju ti úplně za všechno. Za tohle, za to, že mi pomáháš, za to, že ses vůbec objevila u nás doma, že to jsi ty," šeptal se slzami v očích. Pár jsem mu jich otřela.

,,Nebudeme si už děkovat, ano? Pojď, užijeme si narozeniny. Mimochodem, kolik ti je?" začervenala jsem se, že to nevím, ale chtěla jsem to konečně zjistit. Jeremias se ušklíbl.

,,Když neuhodneš, dlužíš mi pusu, pamatuješ?" zeptal se a pozvedl obočí.

,,Pamatuju," zabručela jsem na souhlas. Na chvíli jsem se zamyslela. ,,Je ti 19?" zeptala jsem se. Jeremias se zasmál. Přiblížil se ke mně do nebezpečné vzdálenosti.

,,Pusu," zašeptal.

,,Prvně chci znát odpověď," zašeptala jsem protestně nazpět. Zakroutil nesouhlasně hlavou. Dívat se do těch jeho očí mě přinutilo. Přitiskla jsem rty na ty jeho a věnovala mu rychlou pusu. Odtáhla jsem se a kousla jsem se do rtu. Jeremias si toho všiml a chytil mě za bradu. Pomalu nakláněl hlavu a přibližoval se.

,,Jeremiasi, chybíš na party!" zaječelo plno lidí sborově, co přiběhli k nám. Vykulila jsem oči a rychle se odtáhla.

,,Jasně. Hned tam přijdeme, ano?" ujal se nervózně a kapku naštvaně slova. V místnosti se objevil Leo, Sam a Zack. Zrovna ti praví. Všichni tři si mě znepokojeně projeli pohledy. Jen jsem se falešně usmála.

,,Fajn," rozhoupal se Leo k promluvě a odtáhl i Sama se Zackem.

,,Promiň," omluvil se Jeremias. Jen jsem se nad tím pousmála a věnovala mu pusu na tvář.

,,Tu odpověď budu znát," zvedla jsem se na nohy. Jeremias mě následoval s úsměvem. Došli jsme až do obýváku mezi snad stovku lidí.

,,Je mi osmnáct," prohodil z ničeho nic s pohledem do davu.

,,Osmnáct?" zopakovala jsem po něm. Jen kývl a pohledem se přemístil na mě. ,,Ty jsi řídil v sedmnácti?" zeptala jsem se docela překvapeně. Jeremias si oddechl.

,,Prosím, jen se kvůli tomu nenaštvi. Bylo mi sice sedmnáct, ale -"

,,Jaké ale?" přerušila jsem ho, ,,copak nechápeš, že kdyby tě chytili, nebo se to někdo dozvěděl, tak -" nedořekla jsem, protože tentokrát přerušil Jeremias mě. Dal mi ruku na pusu a přiblížil se ke mně do opravdu nebezpečné blízkosti.

,,Promiň mi to," zašeptal s provinilým pohledem. Sundala jsem mu ruku z mé pusy, abych mohla něco říct.

,,Na to, že jsi neměl za volantem co dělat, jsi byl schopnej polovině plnoletým řidičům nakopat zadek," řekla jsem s pevným postojem. Ruce jsem založila na hrudi a Jeremias se začal smát. Vzal mě do náruče a nesl doprostřed parketu. To už jsem se začala smát i já.

— — —

Tančili jsme opravdu dlouho. Trošku i pili. Snad s každým jsem strávila nějaký čas a myslím si, že k tomu není, co dodat. Mám ty nejlepší kamarády. Zatím se všichni držíme při smyslech, tančíme a smějeme se. Vždyť má Jeremias narozeniny. A plnoletý je jen jednou.

Bylo už asi půl jedné ráno, kdy jsme byli opravdu vyčerpaní.

,,Nepůjdeme chvíli pryč z téhle přeplněné místnosti?" zeptal se Nico, co byl stísněný mezi plno holkami. S Lolou a Justýnou jsme se tomu zasmály.