Wolf soul (FF M&M♥❤💙💜💖👑)

Chapter one

Hledat vynikající večeři v lese je jedna věc, ale být vynikající večeří je věc druhá a to je můj problém. Byla jsem si zalovit nějakou tu srnu k večeři a cestou narazila na velive hladově slintajícího vlka. Byl žluto-hnědý a oči mu hnědě svítily. Kousek od něj ležela zdřejmě zraněná hnědá lasička.

Pokusila jsem se o krok dopředu ale vlk jen zavrčel. "Nepřibližuj se!" promluvil a já údivem otevřela tlamu. "J-já..." ozvalo se ze mě. "Je zraněný chci jen pomoc" vyhrkla jsem a opět udělala krok dopředu.

Vlk si mě změřil pohledem a dodal "je to holka". Kývla jsem a on ustoupil. Přešla jsem blíž a očichala jí.

Pak jsem udělala pár skoků do lesa. Hledala jsem větvičku s bílým květem. Našla jsem ji. Přeměnila jsem se do své podoby a květ utrhla. Schovala jsem ho do dlaně a utíkala na místo kde jsem lasičku s vlkem nechala.

Doběhla jsem na místo celkem rychle. Klekla jsem si před lasičku a ignorovala propalující pohled žluto-hnědého vlka. Z květu jsem odtrhla jeden lístek a ten dala na krvavou ránu. Pak jsem lasičku vzala do náruče a hlavu otočila na vlka. "Víš kde bydlí? Musí se pořádně prospat" řekla jsem a vlk pokýval hlavou.

Následovala jsem ho ke kraji lesa kde se přeměnil do své podoby a otočil se na mě. Byl to vyšší blonďák s hnědými kukadly. Přišel ke mě blíž a lasičku si vzal. Tiše jsem šla za ním až k velkému rodinnému domku.

Přede dveřmi mi řekl "vezmi ten malej kamínek a hoď ho do druhého okna. Udělala jsem jak mi řekl. Po chvilce se okno otevřelo a z něj vystrčil blonďatou hlavu úplně stejný kluk. "Sakra Marcusi, musíš mě budit zrovna teď!" řekl a upřel na nás svoje hnědé oči.

Když pohledem zajel k lasičce vykřikl "Pane bože Emmo! Marcusi! Já ji jednou pustim s tebou ven a ty ji málem zabiješ!" Zalezl zpět do domu. Po chvilce vyběhl před dům. Lasičku si vzal a nesl ji někam do domu. "Pojď dovnitř potřebuješ se prospat. A jídla máme dost" řekl jeden z těch kluků a chytl mě za zápěstí.

Šla jsem pomalu za ním až do modře vymalované místnosti. V rohu stála postel a vedle tmavě hnědý noční stolek. Naproti na zdi byly vylepené plakáty fotbalistů. A hned vedle byla obří skříň.

Přišel k ní blíž a vytáhl z ní bílé tričko. To mi podal a ukázal na bílé dveře za mnou. "Tam je koupelna osprchuj se a pak si sedni na postel dojdu udělat něco k jídlu" řekl a chtěl odejít. "Počkej... a co tvý rodiče? A jak se vlastně jmenuješ?" Zeptala jsem se. "Rodiče nejsou doma. A jmenuji se Marcus ale stačí Mac a ty?" mrkl na mě...