Lutteo- Vše nemožné je možné ✅DOKONČENO✅

8. Kapitola

Když jsme s Ninou došly do Jam&Roller, uviděly jsme Mattea s Gastónem u jednoho stolku v rohu. A zdálo se, že se hádají.
"Myslím, že by nebyla vhodná chvíle přijít za nimi, co?" zeptala jsem se.
"Radši ne. Četla jsem článek" zamyslela se Nina "kde jsem se dočetla že, když přijdeš k někomu, kdo se hádá, často je to rozlobí víc a jsou naštvaní na tebe. A někdy se rozhovor stočí na tebe."
"Jo, to už se mi párkrát stalo." zasmála jsem se.

"Luno? Mohla bys na okamžik?" zavolala na mě Tamara. Rychle jsem k ní přiběhla. "Co potřebuješ?"
"Nevadilo by ti, kdy by jsi ještě před tréninkem, zkusila jednu sestavu se Simónem. Ráda bych jí přidala do choreografie." usmála se na mě mile.
"C-co? Proč? J-já ale bruslím s Mattem." vykoktala jsem ze sebe.
"Ano, to já vím a budeš s ním bruslit, na tom se nic nemění. Tyhle "změny"," ve vzduchu naznačila uvozovky "se netýkají jenom tebe a Simóna. Někteří už čekají na ploše, aby jsme to mohli zkusit. Vysvětlím vám to všem, až potom."
Chvilku byla malá odmkla. Nechci bruslit se Simónem. Jak můžu s nějakým bruslit, když jsem na něj tolik naštvaná?
"Tak co? Nevadí ti to?" zeptala se ještě jednou. Chvíli jsem zaváhala, ale co jiného mi zbývá? "Ne, nevadí mi to." vynaložila jsem spousty snahy, abych se usmála.
"Dobře." usmála se na mě. "Tak se jdi obout do bruslí."
Ještě rychle jsem běžela za Ninou, říct jí, že už musím na plochu. Všimla jsem si, že Matteo a Gastón tam pořád sedí a o něčem se baví, teď už asi klidněji. Když Tamara říkala, že se ta nová sestava netýká jenom mě a Simóna, tak koho ještě myslela? Neměl by tam být i Matteo?

Až když jsem byla obutá v bruslí, teprve teď jsem zjistila kdo všechno tam je. Ramiro, Jim a Simón. Čekala jsem jich trochu víc. Když jsem přišla na plochu, Simón se na mě ani nepodíval. Nevadilo mi to, ale někde hluboko uvnitř jsme cítila malý bodnutí.
"Víš jaká sestava to bude, Luno? Tamara nám skoro nic neřekla. A ani nevíme, proč je nás tu tak málo.." přistoupil ke mně Ramiro.
"Doufala jsem, že to budete vědět vy. Tamara mi taky skoro nic neřekla." pokrčila jsem rameny.
"Myslím, že už se můžeme zeptat jí." ukázala Jim za nás. Tamara akorát přišla.

"Tak mládeži" začala Tamara "Už pár dní jsem přemýšlela, že bychom do sestavy přidala pár kroků navíc. Zezačátku jsem se nemohla rozhodnout, ale když na minulém tréninku Luna s Mattem dokonale zvládli jejich těžkou sestavu, tak jsem se konečně rozhodla. Pozvala jsem jen vás, budete pracovat ve dvojicích. Takže..." Ramiro jí skočil do řeči.
"Ale neměl by tu být zbytek týmu, abychom všichni věděli, kde bude ta nová sestava? Chci říct, proč tu nejsou i ostatní?"
"Neboj se, Ramiro. Až začne trénink, všechno s nimi vyzkoušíme, ale kdybych vás nepozvala teď, a řekla bych vám to až by byl trénink, tak zbytek týmu by tady seděl a nudil se, protože bych musela dávat pozor na vás. Ale teď pojďme, ať neztrácíme čas." rychle k nám přibruslila.
"Takže Simóne a Luno, zkusíte to první."

Simón ke mně přijel a ostatní ustoupili.
"Luno, chyť se Simóna okolo krku a ty Simóne ji chyť okolo pasu a zatoč se s ní. Luno měj napnuté nohy." instruovala nás.
Se Simónem jsme se na sebe ani nepodívali, jen jsme dělali to, co se nám říkalo.
"Dobře. Velmi dobře. Teď si obmotej nohy kolem Simóna, Luno. Ty jí musíš chytit Simóne, protože Luna bude mít kolem tebe obtočený nohy a jako kdyby jsi si chtěla lehnout. Ale Simón tě bude přidržovat. A zase se zatočte."
Zkusili jsme to. "Luno, jen brusle musíš mít kolem Simóna. Trošku se od něj zkus oddálit."

Udělala jsem to, co se mi řeklo, jenže nevím proč, ale Simón mě najednou pustil. Mžiku jsem byla na zemi. Auu. "Luno, jsi vpořádku?" zeptala se mě s obavami v hlase Tamara. "Co se stalo, Simóne? Proč si jí pustil."
"Já nevím, promiň, Luno. Byla to nehoda." skláněl se ke mně Simón.
"Dobrý, jsem vpořádku." odpověděla jsem a chytla se nabízené ruky.

Simón mě vytáhl na nohy. Ale vytáhl mě k sobě tak, že jsme měli u sebe (hrozně blízko) obličeje. Rychle jsem od něj odstoupila a zamračila se na něj. A hlavně je divné jak mě najednou pustil. Proč? Tohle se nikdy ještě nestalo...
"Tak dobře. Teď si to půjdou vyzkoušet radši Ramiro s Jim."

------
"Velmi dobře, mládeži! Teď jsem procvičili to těžší z choreografie a teď zkusím tu lehčí část. Ale ještě bych chtěla říct, že před tréninkem, jsem tady měla Lunu se Simónem, Ramirem a Jim a zkoušeli jsme par novych kroku. Jejich opravdu málo. Ale lehké úplně nejsou. Musíme si vysvětlit kde ty nové kroky budou." řekla Tamara, když už jsme začali trénovat s celým týmem.
"Myslel jsem, že bude Luna jen se mnou bruslit." ozval se Matteo.
"Ano, bude s tebou bruslit, ale v těch krocích budou hlavní Ramiro, Jim, Luna a Simón. Nebo ti to nějak vadí, Matteo?" zeptala se Tamara.

Všichni jsme se podívali na Mattea. Viděla jsem jak se na mě a Simóna podíval. Ale potom se podíval na Ámbar, která pozvedla obočí a Matteo chladným hlasem řekl "Ne, proč by taky mělo?"

Co to mělo znamenat? Proč se podíval na Ámbar? A co si budeme nalhavat, mělo by by ti to Matteo vadit! I mně to vadí! Nejraději bych bruslila s tebou. A proč jsi od doby, co jsi přišel na plochu, tak odtažitý? Co se stalo?

Ahoj! Máme tu další a zatím nejdelší kapitolu - skoro 1000 slov 😁🎉  Myslíte si, že se něco mezi Ámbar a Mattem děje? Myslela vážně Ámbar, že se Mattea jen tak nevzdá? Co myslíte? 😊
Doufám, že se kapitolka líbila a budu určitě moc ráda za každé VOTE a comment ❤️