„Ó božstva té říše, jež pod zemí leží,
do níž přichází vše, co k smrti se na světě rodí,
smím-li a svolíte-li, bych mluvil pravdu
a nechal okolků klamavých úst,
já nepřišel Tartaros temný viděti,
aniž proto, bych spoutal trojité hrdlo netvora Medúsina,
jež četnými hady se hemží.
Za chotí svou jsem přišel.
Ta na hada šlápla a zmije, vstřikši jí do těla jed,
ji zahubila v rozkvětu mládí.
Chtěl jsem snésti tu ztrátu a nezapru, že jsem to zkoušel:
láska mě zmohla."
- Publius Ovidius Naso, Proměny, Kniha desátá, Orfeus v podsvětí
ČTEŠ
Duplikant
Science FictionSmrt. Jediné slovo, jehož děsivý význam se za lidstvem táhne jako stín. Věčný konec, z něhož není úniku. Doktor Orfes jako vědec chápe pomíjivost lidského života, ovšem jako milující manžel se nehodlá smířit s tím, že jej někdo až příliš brzy připra...
