Proč zrovna já... (Levi FF)

12.

Jeli jsme tak rychle, jak kůň jen mohl do základny. Byla jsem za Levijem a držela se ho v silném objetí. Párkrát se i za mně ohlédl, jestli jsem v pořádku. Pomalu se začalo stmívat a my jsme zrovna přijeli do určeného místa. Opatrně jsem začala slézat z koně a pak šel dolů i Levi. U stájí byli stráže a tak odvedli koně do stájí. Pomaličku jsme se přesunuli k pokoji od Levije. Teda spíš už teď našeho. Otevřel mi dveře a já jsem vešla dovnitř. Hned za sebou zavřel, zamknul a mířil si to ke mě. ,, Jsem rád že se ti nic nestalo..." Řekl v objetí. Já jsem ho objala nazpátek a nic neřekla. V hlavně mi lítalo to, že jsem zabila člověka... Ještě do teď jsem měla jeho krev na svém obličeji. Levi si toho všiml a vytáhl z kapsy kapesník a utřel z mého obličeje. ,, Zvládneš se umýt sama?" Zeptal se mě. Mrtvě jsem přikývla. Pomalu jsem dokulhávala do skříně, vzala si věci na spaní. Pak šla do koupelny následně za sebou zavřela. Pohla jsem kohoutkem a začala téct velmi příjemná teplá voda. Sundala jsem ze sebe to zkrvavené oblečení a položila se do vany. Aspoň že už ta noha vypadá líp a můžu si jí celou namočit. Později jsem vylezla z vany, vzala si věci na spaní a převlékla se. Vylezla jsem z místnosti a mohla jsem vidět, jak byl Levi bez košile a měl pouze kalhoty na sobě. Podíval se na mě s ustaraným výrazem.,, Jsi v pořádku Carol?" Zeptal se, když se přibližoval ke mě a následně mě chytil kolem boku. ,, Jsem jen trošku traumatizovaná, ale jinak jsem v pořádku..." Pousmála jsem se. ,, Neboj... Zítra si už na to ani nevzpomeneš.." Začal mě líbat na krku. ,, Ty děláš jakoby se nic nestalo!" Zařvala jsem na něj a odstrčila ho od sebe.,, Do prdele Leviji! Zabila jsem člověka!" Začali se mi drát slzy do očí. ,, Já vím... Promiň... Chtěl jsem ti ulevit když vidím jak se tím trápíš... Vidím ti to v očích..." A znovu mě objal. Chápu... Chtěl mi ulevit ale zrovna se to nehodí. ,, Promiň Leviji... Mám toho za dnešek dost.." ,, Já vím.. Jdi si raději lehnout dobře." ,, A ty nepůjdeš? Musíš být unavený..." ,, Půjdu, ale později." A věnoval mi polibek na čelo. ,, Dobrou noc.." ,, Dobrou Leviji." A odkráčela jsem si to k posteli. Opatrně jsem si na jí lehla a přikryla se dekou. Otočila jsem se ke zdi a začala pomalu usínat. Začal se mi zdát sen.. Byla jsem na tý louce, kde titán zabil Axela... Viděla jsem to znovu, ale víc detailněji. ,, Axeli.. Ne!" Řvala jsem to stále dokola. Ta scéna se stále opakovala a opakovala, jako na kolotoči. Najednou vše přestalo... Jakoby se zastavil čas. Podívala jsem se na levou stranu a tam byl Kenny, ze kterého proudila lavina krve. Byla jsem i pod ním a střílela dokola a dokola. Znova se čas rozjel a vše se opakovalo. Řvala jsem ať to přestane, ale nic...

Levi pov.:

Sedl jsem si na židli a přemýšlel, co se bude dít dál. Půjdou po nás? Zabijou nás? Myslel jsem nad tím celou dobu, dokud mě z toho nevyprostila Caroline. Strašně sebou v posteli házela a řvala jméno Kennyho a Axela. Přišel jsem k ní a začal jí budit. Její tělo bylo strnuté a napnuté... ,, Carol.." Začal jsem jí budit. Nic.... Nereagovala na můj hlas. ,, Caroline!" Zvýšil jsem trochu hlas a začal s ní třást, aby se vzbudila. Podařilo se. Vzbudila se jak nejrychleji mohla a posadila se. Všiml jsem si, že z jejích očí tekly slzy. Sedl jsem si vedle ní a objal jí. ,, Byl tam on... Zabíjela jsem ho dokola... Nechtělo to přestat... A Axel..." Přitiskla se k mému rameni a začala víc brečet. ,, Neboj se... Jsem tady a já tě ochráním..." A věnoval jsem jí pusu do vlasů. Je mi jí líto jak trpí... Chtěl bych jí pomoct ale nevím jak... ,, Hele... Půjdeš si zpátky lehnout a já budu u tebe." Namítl jsem a ona přikývla. Lehl jsem si do postele a Carol mě následovala. Lehla si na mojí hruď a rukou mě chytila kolem pasu. Jednu ruku jsem dal kolem ní a hladil jí po vlasech. Časem jsem začal pociťovat únavu a tak jsem zavřel oči a usnul.