Angels of death (trochu jinak) POZASTAVENO

2. kapitola

Rachel
Jsem na podlaží číslo B5. Toto podlaží vypadá jako ta nemocnice ve které jsem byla naposledy. Jdu chodbou a za mnou uslyším kroky. Přibližují se. Rozeběhnu se a běžím nemocniční chodbou. To něco mě, ale dožene. Ať to není ten psychopat. Někdo mě otočí. ,,Rachel, to bude dobrý. To jsem jen já, Dr. Denny." kdože? ,,Pamatuješ si mě? To nevadí. Vzpomeneš si." vůbec nevím kdo to je. Ale pokud je doktor budu asi v bezpečí. ,,Pane doktore, mám strach. Nahání mě tu nějaký psychopat co mě chce zabít." ,,Rachel, bude to v pořádku. Na tohle podlaží nemůže." To se mi ulevilo. ,,Rachel, pojď. Dostaneme se odsud společně." řekne Dr.Denny s úsměvem. Nevím proč, ale tuším, že se něco stane zlého. Jdu tedy s doktorem po chodbě dál, ale na konci té chodby je jen zrcadlo. ,,Tak Rachel, asi jsme tu uvízli." Vejdu s doktorem do místnosti co je vedle zrcadla. Je plná lůžek. Na zdi je další vzkaz. ,, Víš, co skutečně chceš? Touha, víš co to je? Jestli je to skutečné to, po čem toužíš, není důvod proti tomu bojovat. Takže není důvod, aby jsi tu byla. Ale pamatuj, neporuš pravidla. Pro každé přání, existuje cena: takové je pravidlo."  co to asi znamená? ,,Dr. Denny, co to znamená? Co znamená touha?" doktor nic neříká,jen stojí a kouká na mne. Najednou si všimnu, že je tam něco dopsané. ,,Tady něco je." už chci setřít ten prach, když mi doktor chytne ruku a zařve,, Ne! Je na tom prach, dostane se ti do očí. Máš moc krásné oči. Přál bych si mít takové oči." doktor mě začíná děsit. ,,Rachel, pojď se mnou potřebuji něco najít." šla jsem s doktorem do jedný místnosti. Vypadalo to na sál. Doktor za sebou zamkl. ,,Rachel, dej mi svoje oči. Jsou tak krásné, vypadají jako oči mé matky. Chci žít vedle tvých očí." doktor se začal přibližovat a já zase couvala dokud jsem nenarazila do operačního stolu. Děsil mě. ,,Rachel, hledám něco důležitého. Podívej se na mne a řekni co hledám." jak to ten doktor myslí? Co hledá? Dívám se na něj s těmi otázkami v očích. ,,Ty si pořád nevzpomínáš? Nevadí,vzpomeneš. Rachel, pomoz mi to najít. Jdi do druhé místnosti a hledej tam, ale je tam tma tak buď opatrná." kývla jsem a šla pomalu do zadní místnosti. Je tu opravdu tma, skoro nic nevidím. Jsem u nějakých poliček, když v tom se rozsvítí plamínek v lapičce a já spatřím něco strašného. ,,To jsou umělé oči?" ,, Ach Rachel, ty jsi to našla. Podej mi je." ,,Dobře" vezmu jednu zesklenic s očima a podám mu je. ,, Tak Rachel, teď jdi vedle. Já si zatím nasadím oči. A neutíkej, jinak budeš mít problém." já teda rychle odešla do druhé místnosti. Musím se od tud rychle dostat. Běžím ke dveřím. Zamčené. Vedle leželo páčidlo, s ním se mi podařilo otevřít, ale pozdě. ,,Rachel, ty jsi chtěla utéct. To není pěkné, ale já tě varoval, teď zato budeš pikat." Popadl mě za ruku, a hodil mě na stůl. On si nademne klekl. ,,Rachel, teď si vezmu tvoje oči." ,, Ale já chci za mámou a tátou, puste mně." ,,Však půjdeš za rodiči. Do pekla." a najednou jsem si vzpomněla. Ti co nás unesli zabili je. Ztratila jsem je. Musím zemřít abych mohla za rodiči. Přestala jsem se hýbat. Z očí zmizela jiskřička života. Do pokoje vtrhl ten psychopat a probodl doktůrka. Psychopat se smál a doktor spadl na zem mrtev. ,,Hahaha! Teď tě zabiju!" kosou sekne vedle mé hlavy. A já jen ležím, chci umřít. ,,Sakra, panenky nezabíjím. To nemá cenu." psychopat se otáčí a jde pryč. ,,Přeju si umřít." řekla jsem.
Zack
Nakonec jsem ty posraný dveře otevřel. Vyjel jsem do dalšího podlaží, kde nemám co dělat. Ale něco mě za tou holkou táhne. Procházím chodbou a všimnu si po otevřených dveří. Nahlédnu dovnitř. Je tam. Leží na stole, jako by byla mrtvá. A Daniel na ní sedí. Rozmáchnu se kosou a probodnu ho skrz na skrz. K zemi padne prtvý. Přijdu blíž k té holce. ,,Hahaha! Teď tě zabiju!"  V jejích očí už není život. Vypadá jako panenka. ,,Sakra, panenky nezabíjím. To nemá cenu." otočil jsem se a šel zpátky k výtahu.
Rachel
Slezu ze stolu a jdu pomalu za tím chlapem. Jdu chodbou a před sebou uvidím jeho. Stojí u výtahu a snaží se ho otevřít. Mlátí do dveří od výtahu kosou, pak začne  chodit do kolečka. Zastaví se a zase mlátí kosou do dveří od výtahu. Stojím už kousek od něho. On se otočí a řekne ,,Co chceš?" semkla jsem ruce před sebou a řekla ,,Zabij mě."