Láska na ledě ❤ (Příběh hokejistky)

" Už? " °75°

Minulá kapitola:

,, Běž si ještě pro věci a budeme moct jet. Chceš zkusit řídit?" zeptala jsem se Freda.

,, No raději ne. Popravdě jsem to jednou zkusil a nedopadlo to nejlépe. Ta motorka skončila v živém plotě u sousedů." řekl mi, podrbal se na hlavě a pak na mě koukl.

,, Tak to tě k řízení nikdy nepustím." řekla jsem mu rázně a pak se zatvářila vážně.

____________________________________

Uběhlo několik měsíců a bylo to tu. Catarina měla brzy termín a já už se nemohla dočkat. Pohlaví obou miminek si říct nenechali a já byla nedočkavá a dost jsem se těšila na roli tety. Za tu dobu jsem odehrála ještě dva zápasy, jeden prohra a druhý výhra a já si dala jeden gól v každém. S Fredem jsem stále a snad nám to dlouho vydrží.

,, Prosím?" řekla jsem do telefonu. Volal mi Marcus.

,, Kate, sakra, nemocnice hned teď." zakřičel až skoro do telefonu a já jí malém leknutím upustila.

,, Fakt? Už?" řekla jsem.

,, Jo hned teď. Dělej." řekl a položil to.

Vytočila jsem telefonní číslo na Freda a čekala zda to zvedne. Mezitím jsem se snažila navléct bundu a brala schody po dvou. Sakra zvedni to, říkala jsem si polohlasem.

,, Co potřebuješ Kate?" řekl ospale. No nedivím se mu, je skoro jedná hodina ráno. Kdybych nebyla vzhůru a nedodělávala nějaké věci, už bych spala.

,, Catarina, nemocnice. Vyzvednu tě." řekla jsem zkratkami a hned mu to položila.

Vzala jsem helmu, nasedla na Berušku a rozjela se. Byla docela tma, ale ještě ne úplná. Všude svítili lampy a já se hnala víc než stopadesáti kilometrovou rychlostí. Snad mě nikde nezastaví, pomyslela jsem si.
Po chvíli jsem touto rychlostí dojela na místo, kde bydlel Fred. Stále jsme ještě nedošli k tomu, abychom bydleli společně. Třeba u něj nebo bychom měli nový byt.
Nikde nikdo, sakra Frede. Zazvonila jsem na něj a po nějaké době vylezl ospalý Fred. Na sobě skoro nic moc, jen vzal bundu a já mu vrazila helmu do ruky.

,, Moc jsem nerozuměl, spal jsem. Co se děje sakra?" zeptal se, když si nasedal na motorku.

,, Catarina bude maminkou sakra, jedeme do nemocnice. U toho nesmíš chybět ne." řekla jsem mu a rozjela se.

,, Fakt?" zeptal se.

,, Jo fakt a Marcus, sakra on bude táta. Nemůžu tomu uvěřit." řekla jsem a zrychlila, ale ne moc.

,, Páni." řekl jen a pak už jsme mlčeli.

Po deseti minutách jsem dorazila na místo. Oba jsme vyrazili, prošli vchodem a zeptali se na recepci.

,, Druhé patro, ještě se nic moc neděje. Jděte včas." řekla nám a mezitím ukázala na výtah a schody.

Vyšli jsme do druhého patra, hledali pokoj, kde by mohli být. Na konci chodby jsme zrovna uviděli vycházet Marcuse.

,, Marcusi." zvýšila jsem hlas a on se hned otočil.

,, Už?" zeptala jsem se a táhla za sebou Freda.

,, Ještě ne, ale potřeboval jsem na vzduch. Je toho na mě moc." řekl.

,, Jo tak na tebe, co teprve Catarina ty trubko." řekla jsem mu a dloubla do něj.

,, Pane?" vyšel ze dveří doktor.

,, Ano?" řekl Marcus a pohlédl na něj.

,, Už je nejvyšší čas, chcete být u toho?"

,, Ano jasně že chci." odpověděl a pak ještě směrem k nám dodal.

,, Vy tu počkejte." řekl nám a zmizel nám za dveře pokoje.

,, Tak jsme tu zbyli jen my dva." řekla jsem a usmála se.

Sedli jsme si na lavičku co tu byla a čekali. Půl hodiny, hodina a nic stále. Fred mezitím usnul na mém rameni a já přemýšlela. Dokud jsem také neusnula. Probudil nás až hlas, nevím ani koho. Podívala jsem se za tím hlasem a uviděla Marcuse.

,,Kate?" zeptal se a já přikývla. Byla jsem ještě moc ospalá. Drkla jsem do Freda a ten se začal taky probírat.

,, Ano?" zeptala jsem se ho.

,, Takže je to holka a kluk." řekl.

,, Fakt? Jezus. Můžu je vidět?" zeptala jsem se a usmívala se jak sluníčko.

,, Až za chvíli." odvětil mi.

,, No ty kráso ty seš táta." ozval se kousek ode mě Fred. Vstal a poplácal Marcuse po rameni.

,, Jo už to tak bude. Jen se bojím, jak to zvládnu." řekl s obavami.

,, Prosimtě to zvládneš a my ti pomůžeme." stihl mi skočit do řeči a koukl na něj.

,, Jo pomůžeme ti kdykoli bys potřeboval." dodala jsem ještě já.

,, Děkuju vy dva." řekl nám a postupně nás objal. Pak nám znovu zmizel vevnitř a my znovu osaměli.

Po dlouhé době další kratší kalitola. Snad další do konce prázdnin a navíc se blížíme ke konci.

Děkuju za 8,96K🖤❤️

Vaše ❤️
xxxx