NAŠE SLADKÁ NENÁVIST

1.Oslava

Andrea      

Nesnášela jsem, když jsem někam přišla pozdě. Zvlášť, pokud ta událost byla důležitá. A narozeniny mé sestry byly opravdu velmi důležité. 

Na oslavě jsem měla být před 15 minutami. Ale jak vždy jsem přípravu nechala na poslední chvíli a nakonec nestíhala. Ten idiot mi to dá určitě pěkně sežrat. Už ho slyším, jak se mi vysmívá o tom že nejsem schopná přijít v čas ani na sestřinu oslavu narozenin. 

Chápu proč se Kamila zamilovala do Viktora. Je to úžasný chlap. Má vše co by každá žena chtěla. Je čestný, hodný, pracovitý...a vypadá božsky. Tak proč sakra musí mít za bratra toho největšího imbecila na světe? 

Konečně jsem zaparkovala před domem své sestry a Vika. Ze zahrady se už linula příjemná hudba a smích. Ze zadního sedadla jsem podala velkou dárkovou tašku pro Kamilu. Bylo v něm přání k 25 narozeninám, její oblíbený parfém a třídenní poukázka do lázní pro dvě osoby.  

Zamkla jsem auto a pro jistotu jsem zkontrolovala jestli je opravdu zamknuté, až poté jsem se vydala do zahrady. Čím blíž jsem byla, tím byl hluk silnější.  Prošla jsem kolem plotu do zahrady a spatřila místo dění. Terasa byla plná lidí. Nesměli chybět naši rodiče, nejlepší přítelkyně mé sestry, Teresa, taky dalších pár rodinných přátel, nebo Kamiliných kolegů z práce. Pak tu byl samozřejmě Viktor a jeho rodičem...no a jeho bratr, Trevis. 

Celá zahrada nesla vůni grilovaného masa. Stoly byly plné alkoholického i nealkoholického pití. A vše k sobě tak nějak ladilo. Jako vždy, má sestra připravila úžasnou rodinou oslavu, aby taky ne, když se pořádáním večírků živí.

jako první si mě všiml starý ovčácký pes, Artur. Přiběhl ke mě a začal mi olizovat nadšením nohy. Taky moc dobře věděl proč, vždy pro něj mám totiž v kabelce nějaký pamlsek. I tentokrát jsem zalovila v kabelce a vytáhla malý keks, který jsem mu dala.

,,No konečně..." ozvala se má sestra a s velkým úsměvem se vydala ke mě. Teď už si mě všimly i ostatní. Kamila se nepřestávala usmívat ,,Už jsem myslela, že nepřijdeš"

,,Ty jsi myslela, já doufal" zašeptal až moc hlasitě Oskar. Všichni naši známí i rodina věděla o naší nenávisti s Trevisem. Nejdříve se nás snažili všelijak spřátelit, ale tím nás ještě více poštvali proti sobě a tak se s tím nějak smířili a naučili se naše kyselé poznámky a hádky ignorovat.

,,Nestíhala jsem, moc se omlouvám" řekla jsem a ignorovala Trevisovou poznámku. Poté jsem se z široka usmála a pevně Kamilu objala ,,Všechno nejlepší, sestřičko". Do rukou jsem jí vtiskla dárkovou tašku a ona mě ještě jednou pevně objala a do ucha mi zašeptala vřelé ,,Děkuju".

Poté jsem se se všemi ostatními krátce přivítala, až na Trevise, na toho jsem "čirou náhodou" zapomněla. 

Unaveně jsem si poté sedla ke stolu hned vedle matky a zahleděla se na otce, který stál s Viktorem u grilu a něčemu se společně smáli. I já jsem se pousmála. Poté co nám Kamila před půl rokem představila Viktora, všichni jsem si ho hned zamilovali, dokonce i táta.

Viktor i jeho rodiče jsou perfektní, že prostě museli mít nějakého kostlivce ve skříni a tím kostlivcem je Trevis, Viktorův mladší bratr. 

Ani nevím proč, ale při myšlence na Trevise jsem ho začala pohledem hledat. Když jsem ho našla, zalapala jsem podrážděně po dechu. Vedle něho stála ta jeho odporná přítelkyně Patricie.

,,Kdo pozval tu odpornou čarodějnici?!" zeptala jsem se tvrdě.

,,Ta odporná čarodějnice, jak jí říkáš, je Trevisova přítelkyně. Ptal se mě, jestli si jí může přivést a já jsem mu to dovolila" odpověděla mi Kamila a přisunula si židli o něco blíž ke mě.