Jimin je vědec, který usiluje o vytvoření plnohodnotného člověka. Projekt, který nesl jméno Jeon Jungkook předčí všechna očekávání??
Nebo to bude zase jeden s jeho marných pokusu??
Čtěte a dozvíte se více.
[Jikook] -
Už uběhlo hodně dní od stvoření , nebo-li spuštění Jungkooka ,ale ještě nikde nebyl zveřejněn.
Jimin se to hodlal změnit.Je přece chytrý vědec a teď díky jeho robota se stane slavným.
Jimin
Konečně den ,,D". Je ráno a já se musím připravit.Čeká nás hodně dlouhý den.
Společně s mou ranní kávou jsem si sedl na koženou židli a položil všechny papíry ,které musím podepsat -ohledně Jungkooka.
Já jsem psal, podepisoval a četl, zatímco můj robot seděl naproti mému stolu a zkoumal tužky, propisky,fixy atd. ,které jsem měl v oválné nádobě. ,,Copak to máš Jungkookie?." Podepsal jsem papír ,dál ho stranou a podíval se na Kooka.
Neodpovídal. Oddechl jsem a ze stolu jsem mu vytáhl bloček, který jsem dal před něj. Čekal jsem co udělá.
Bloček si vzal k sobě a otočil na první stranu. ,,Namaluješ mi něco?. " usmál jsem se na něj. On mi úsměv oplatil.Neuvěřitelné.Opravdu jsem stvořil robota.?Není v něm nahadou nějaká ta živá duše?.Co to povídam. Přesně tohle jsem chtěl.
Začal jsem zase podepisovat papíry a můj robot začal čmárat do bločku.
****** ,,Jimine , kde to jdeme?." Optal se a stále pokračoval semnou v kroku. ,,Ehmm...pujdeme tě představit pár lidem." Otevřel jsem skleněnou kapsli a pobidl ho.
,,T-tak, Jungkooku. Tady.Napojím tě. " ,,Co se to děje, Jimine?." Zavřel jsem ho do prosklené kapsle a zapojil pár kabelu. Šlo na něm vidět že se bojí. ,,Jungkooku, nic se neděje , úkažů tě pár lidem a půjdeme domů, dobře?. "
Kook jen kývl hlavou a rozhlížel se kolem. ,,Hned přijdu ." Všechno jsem ještě zkontroloval a odešel. *** Dorazil jsem do místnosti plné různých jiných vědců a také tu byla i vláda a prezident , kteří si to nechtěli nechat ujít.
Hned jak mě spatřil prezident ,přišel za mnou. ,,Zdravím. " Podal mi ruku a já mu ji stiskl. ,,Zdravím ,...nečekal jsem vás a ani tolik lidi. " zasmál jsem se. ,,Tohle si nenechám ujít. Už jsem o vás něco málo slyšel ,tak doufám že mi vytřete zrak ." ,,Bude to velké. " ,,Velké??... Jimine jestli jste dokázal vytvořit tak zvaného ,,živého robota " tak jste za vodou." Zamyslel jsem se nad tím. Vážně Jimine?? Jde ti jen o peníze?? O nic jiného?Měl jsem stoho všeho smíšené pocity.
**** ,,Dámy a pánové, dovolte mi vám představit velmi inteligentního vědce , Pana Parka Jimina" hned co do řekl mé jméno po místnosti se rozléválo tleskání a pískání .Reflektory mě zasely silným světlem. Došel jsem k mikrofonů a spustil. Byl jsem nervózní, Bylo to totiž poprvé ,co takhle vystupují. ,,Děkuji moc, že mohu tady stát,je to pro mě čest.Děkuji moc. Ale není tady řeč o mě, ale o mém takzvaném plnohodnotném člověkovi." Můj robot pomalu začal vyjíždět nahoru ve skleněné kapsli.Všichni lidi utichli a zírali na něj..A Jungkook také.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Robot jménem Jeon Jungkook je robot ,který stoprocentně nahrazuje živého člověka. " ,,Prosím.!!." Ozval se mužský hlas s davu. ,,Ano?." Vyvolal jsem ho. ,,Když říkáte že nahrazuje živého člověka... Tím si troufate říct, že má i city jako člověk?.Vnímá bolest, štěstí, radost ,smutek a i...lásku??.''
