Navždy (IronStrange oneshot)

Navždy

Steve, Natasha, Clint a Bruce spolu seděli na gauči a o čemsi zaujatě diskutovali. Natasha u toho protáčela oči, Steve se snažil neúčastnit, Clint se smál a Bruce by byl očividně radši někde jinde, přesto ho probírané téma zajímalo.

"Hej, lidi, tak budeme losovat. Když nikdo samozřejmě nechce," ušklíbal se Clint.

"To není chytrý, ten kdo bude vylosován, tak po zbytek dne nebude moc příjemný," namítl Bruce.

Steve si povzdechl. "Ale vážně by tam někdo měl dojít, už tak máme zpoždění. Fury bude dost vytočený."

"Tak tam dojdi ty, chytráku," ušklíbl se znovu Clint.

"Jak sám dobře víš, tak mě Tony zrovna v lásce nemá, takže by mě seřval jen co by se probudil, pak by byl naštvaný celý den včetně zítřka a to já nechci riskovat, akorát by to vyvolalo další hádku mezi námi dvěma."

Natasha povytáhla obočí. "Právě proto bys tam měl jít ty. My ostatní jsme s ním v pohodě, ale ty už nemáš co ztratit, víc nesnášet se už nemůžete."

"To si myslíš ty, Nat, já bych řekl, že jejich nenávist by rozhodně šla mnohonásobně zvětšit," komentoval to znovu Bruce, pohodlně opřený o opěradlo sedačky.

"Vsadíme sé?" protáhl Clint schválně poslední samohlásku, "a třeba o, hmm, co třeba například to, že kdo prohraje, tak si bude muset obléct kapitánův oblek a celý den v něm chodit po městě. To je dobrý, ne?"

Kapitán si povzdechl a Natasha jen znovu protočila očima.

"Na takovou blbost přistupovat nebudu," odmítl to Bruce rázným hlasem.

"Bojíš se, že bys prohrál, co, Brucíku," Clintův úšklebek se zvětšil, "takže, pokud se do tří let kapitán s Tonym porvou na život a na smrt, vyhráls ty. Pokud ne, vyhrál jsem já. Vše jasné?"

"Fajn, tedy. Vše naprosto chápu," povzdechl si Bruce, už naprosto smířený s tím, že se za tři roky bude producírovat po náměstí v kapitánově obleku, jelikož pochyboval, že by se oni dva, lídři celého týmu, mohli postavit proti sobě. Znovu si povzdychl. "Ale fakt bychom ještě měli dořešit tu otázku, kdo půjde Tonyho vzbudit, když to má Jarvis zakázáno."

"Půjdem všichni," rozhodla Natasha. Všechny přejela pohledem, který nepřipouštěl žádné námitky.

Trojice se tedy vydala za ní. Clint, s hlavou vztyčenou, přesvědčen o své výhře. Bruce, s hlavou sklopenou, přesvědčen o své prohře. A Steve s hlavou někde na půl cesty, dumajíc nad tím, jestli by se s Tonym opravdu dokázal porvat na život a na smrt. Po chvíli přemýšlení usoudil, že spíše ne, pouze, pokud by k tomu vedly velice závažné okolnosti, které si ale nyní nedokázal představit.

Když stanuli před Starkovým pokojem, Natasha zaklepala. Nejdřív jemně, ale když se nic neozývalo, zaklepala znovu, tentokrát silněji. Stále se nedělo nic.

Ostatní jí naznačovali, ať prostě a jednoduše zkusí otevřít. Všichni dobře věděli, že Tony se zamyká pouze v případě, že tam má holku, ale nikdo z nich netušil, jak by to předešlého dne stihl, když se vrátili v jedenáct večer a Tony si k překvapení všech šel okamžitě lehnout.

Natasha zmáčkla kliku a jemně zatlačila do dveří. Ani se nehnuly.

"Má zamčeno," konstatoval překvapeně Bruce.

"Neříkej, Sherlocku," ušklíbl se Clint, a pak dodal, "Co se prostě zeptat Jarvise?"

Steve se zatvářil nechápavě, Bruce chápavě, ale jediná Natasha zareagovala nějakou akcí.