Něco víc? [Artix, Baxtrix, House]

"Omlouvám se"

"Vstávej!" Začala na mě řvát moje spolubydlící. "Nech mě na pokoji" Řekla jsem Naty. "Nikolo táhni s Chucky (Čaký) ven!" "Vždyť to ještě vydrží" "Ne nevydrží" Je tak strašně otravná, ale mám jí ráda. "Tak můžu se aspoň převléknout, upravit a najíst?" "No to nevím" Já jí asi zabiju! "Táhni z mého pokoje!" "Sorry nechám tě být. Máš pět minut" Usmála se na mě. "Nesnáším tě!" Hodila jsem po ní face alá jestli nevypadneš do pěti sekund si mrtvá! Radši odešla a já se konečně vyhrabala z postele a šla jsem do koupelny. Udělala jsem ranní hygienu a můžu se jít převleknout. Vzala jsem si kraťasy a tílko, prostě normální oblečení na ven. Šla jsem do kuchyně a byla tam Naty a jedla tam palačinky. Rozhlédla jsem se po kuchyni a nikde jsem další palačinky nenašla. "Natálo! Kde mám palačinky já?" Naty se na mě podívala a řekla "Myslíš že by jsem ti udělala taky?" Začala se smát " Moc práce" pořád se smála. "Nechápu jak s tebou můžu ještě pořad bydlet!" Řekla jsem naštvaně a z lednice si vzala jogurt, protože tam nic jiného nebylo. Když jsem dojedla, tak jsem vyhodila kelímek a lžičku dala do myčky. " Když jdu ven s Chucky, tak ty jdeš nakoupit!" "Mě se ale nechce!" Hodila na mě otrávený pohled. "To mě nezajímá, jestli chceš žrát psí granule tak klidně nikam nechoď!" Začala jsem se smát jak se tvářila. " Budu tak hodná že si můžeš půjčit moje auto" Překvapeně se na mě podívala " Jako fakt? Ty mi půjčíš svého miláčka?!" "Ano. Ale jen výjimečně, protože potřebujeme udělat velký nákup". "Tak díky!" Jako musím říct, že se o to auto bojím, ale nedá se nic dělat. "Ale varuju tě! Jen něco uvidím na mém milovaném autíčku, že je něco jinak přehrazím ti nohy!" Myslela jsem to opravdu vážně. " Prosím tě v klidu!" "No jo prosím tě" dala jsem jí klíčky a šla jsem najít Chucky. Našla jsem jí u mě v posteli. " Chucky si sice roztomilá, ale táhni z mojí postele!" Seskočila a začala po mě skákat. " Chceš jít ven?" Začala štěkat takže jsem to brala jako ano. Jo a Chucky je pitbull, ale je strašně hodná, protože jsme jí dobře vychovali. Vypadá takhle:

Dala jsem jí obojek a vzala na vodítko. "Tak já jdu! Nazdaaaar" Zakřičela jsem na Naty. "Jasný! Čau čau". Vyšla jsem z baráku a vzali jsme to cestou kterou chodíme vždy. Chodíme do lesa, protože tam nikdo moc nechodí, takže jí tam můžu pustit. Konečně jsme dorazili do toho lesa. "Máš volno" řekla jsem Chucky a ona se odemě rozeběhla, ale zase né moc daleko. Pořád jsem na ní viděla. Touhle cestou vždy dojdeme na jednu louku, kde je hrozný klid takže si můžu pročistit hlavu a urovnat si myšlenky. Konečně jsme tam došli a tak jsem se posadila na zem. Našla jsem klacek,  aby jsem ho mohla házet Chucky. Asi po 20 minutách jí to přestalo bavit, tak začala čuchat okolo. Já jsem se ponořila do svých myšlenek a nevnímala jsem okolní svět. Najednou jsem slyšela štěkot, tak jsem se za ním podívala a viděla jsem Chucky jak skáče na nějakého chlapa. Rychle jsem se zvedla a běžela jsem k Chucky, aby jsem jí odchytla. Když jsem k ní doběhla dala jsem jí na vodítko. "Strašně moc se omlouvám! Ona by nic neudělala, vždycky je ráda když vidí nějakého člověka tak ho začne vítat" Vychrlila jsem ze sebe. " V pohodě. Jsem zvyklej." Krásně se usmál, až teď jsem si ho prohlédla. Takový menší, ale pro mě pořád vysoký. Jsem totiž malá mám 155 Cm. No nic s tím nenadělám tak zpět k němu. Hezky oblečený, zářící úsměv a nádherné modré oči. "Jsem Pepa" natáhl ke mě ruku, kterou jsem příjmula. "Nikola, ale můžeš mi říkat Nikol" usmála jsem se nazpět. "Nechceš si jít sednout zpět?" "Fajn, fajn." Pustila  jsem Chucky zase z vodítka a chvíli jsem pozorovala jak na sebe budou reagovat, protože Pepa měl sebou také psa. Vše bylo v pořádku, tak jsme si šly sednout a koukali jsme na psi. Pepa začal mluvit a tak prolomil ticho mezi námi  "Chodíš sem často?" "Ano vždy když jdu s Chucky ven tak jdu jsem, protože si tady pročistím hlavu." Usmála jsem se na něj. "Taky jsem chodím abych si pročistil hlavu. Nejlíp se tady přemýšlí." " Máš pravdu" Usmáli jsme se na sebe. "Kolik ti vůbec je Nikol?" "Je mi 19. Tobě?" Koukla jsem se na něj. "21." "Cožee to by jsem neřekla" Smála jsem se. "Kolik by si mi jako řekla? Doufám že nee nějak hodně" začal se smát taky. "Já nevím mám blbý odhad na věk, tak jsem si myslela že ti je víc" pořád jsem se smála. On jen zakroutil hlavou, ale taky se smál. Podívala jsem se na mobil kolik je a vykulila jsem oči, protože bylo 16:36 a ven jsem šla v 10:25. Trošku jsem ztratila pojem o čase. " Pepo omlouvám se, ale už budu muset jít" podívala jsem se na něj. " V pohodě. Uvidíme se ještě někdy?" Podíval se na mě a usmál se. " Můžem zase zítra jestli budeš mít tudy cestu" "Takže zítra tady třeba ve 13:00?" Takže to beru tak že tudy mít cestu bude. " Dobře, tak se tu sejdem" Usmála jsem se a postavila se. "Chucky! Pojď sem!" Zavolala jsem na ní a ta přiběhla. " Tak ahoj" "Ahoj" usmali jsme se na sebe a vydala jsem se na cestu a Pepa tam zůstal sedět. Když jsem konečně došla domů bylo 17:20. Hned ke mě přiběhla Naty a vychrlila na mě "Kde si byla tak dlouho?! Víš jak jsem se bála?!" Jen jsem nad tím protočila očima. " V klidu prosím tě. Odpočívala jsem tam." O Pepovi jsem jí říkat nechtěla, protože to by bylo špatné kdyby se dozvěděla že jsem se s někým seznámila. "Fajn, ale příště mi aspoň napiš že příjdeš později."  " Jojo v klidu". " Udělala jsem oběd, ale pro tebe skoro večeře" zasmála se a já s ní. "Díky mám hrozný hlad". Šla jsem do kuchyně a tam jsem si dala na talíř špagety. Sedla jsem si ke stolu a do kuchyně přišla Naty. "Zítra půjdu s Chucky ven já" zarazila jsem se, protože nevím jak mám odůvodnit to že půjdu zítra zase já. " Neee dobrý, zase jí vezmu aspoň si půjdu zaběhat." V duchu jsem se plácla do čela, protože já a sport to nejde dohromady. Natála se začala strašně smát a mezi smíchem říkala, nebo se spíš snažila říct " Ty a sport? Tě venku srazilo auto ne?" A rozesmála se ještě víc. Já si radši strčila do pusy další sousto a už jsem radši nemluvila. Nakonec Naty odešla se smíchem ven z kuchyně, tak jsem se mohla normálně najíst. Když jsem dojedla dala jsem talíř do myčky a šla do pokoje. Tam jsem si vzala pyžamo a vydala se do koupelny. Dala jsem si rychlou sprchu. A myslela jsem na Pepu jak byl strašně milí. A mohla si jít konečně lehnout. Pustila jsem si film a po chvíli jsem usnula.

Takže ahoooj. :D Snad se vám bude líbit tento příběh a budu ráda za každou radu a tak :D

Slov: 1185