Životabudič ✔️ | Fremione fanfiction

Desátá kapitola - Fakt se mi zdálo, že byla Hermiona moje manželka?

Ron seděl v letištní hale. Před ním chodil sem a tam nervózní Jonathan, který byl z jeho odjezdu velice skleslý.

,,Budu ti psát, neboj se,'' oznámil Ron, díky čemuž se hnědovlasý střelec zastavil.

,,To není stejné jako kdybys tu zůstal,'' prohrábl si své vlasy a posadil se vedle něj. ,,Co řekneš Hermioně?'' zeptal se ho tiše.

Ron lehce stiskl jeho ruku. ,,Pravdu, to jediné si ona zaslouží,'' odvětil s pokrčením ramen.

,,Vrátíš se sem zase?''

,,Hned jak budu v práci přihlásím se na další stáže a budu tu dřív, než bys řekl famfr-''

,,Famfrpál,'' přerušil ho Jonathan. Ronovi tohle vykouzlilo úsměv na tváři. ,,Stejně pořád odjíždíš,'' zasmál se.

,,Ty jsi trdlo,'' objal ho Ron a políbil ho do vlasů. ,,Slibuju, že fakt přijedu,'' zašeptal.

,,Beru na vědomí,'' odpověděl mu po chvíli Jonathan.

,,Let linky American airlines, z New Yorku do Londýna v deset třicet, je připraven k odletu,'' rozezněl se hlas po hale.

Ron Jonathana naposledy objal.

,,Dávej na sebe pozor,'' řekl zrzkovi.

,,Budu,'' usmál se a políbil ho. ,,Miluju tě,'' rozloučil se s ním a se svým kufrem pomalu zamířil ke gatu.

,,Já tebe taky,'' zamumlal Jonathan a zamával mu. Naposledy viděl, jak prošel Ron letištní kontrolou a zmizel za rohem.

~

Ron se objevil před dveřmi bytu, který obýval s Hermionou. Z kapsy vyndal klíče, ale než stačil otevřít, objevila se před ním hnědovlasá čarodějka.

,,Rone!'' křikla a vrhla se mu kolem krku. ,,Tolik jsi mi chyběl,'' šeptla se slzami v očích.

,,Jo,'' zamumlal. ,,Ty mě taky,'' řekl ledovým hlasem a odtrhl se od ní.

,,Pojď,'' pokynula Hermiona hlavou k chodbě.

Ron vešel dovnitř i se svým kufrem, který položil ke zdi. Sundal si kabát.

,,Půjdu si lehnout,'' oznámil.

,,Proč?'' podivila se.

,,Časovej posun mi nedělá moc dobře,'' odvětil a na oko zazíval.

,,Dobře,'' přikývla a ještě jednou ho objala. ,,Jsem tak ráda, že jsi doma.''

,,No, já taky,'' zašeptal se slzami v očích.

Nebyly to slzy štěstí, ale smutku. Byl nešťastný, nemohl Hermioně po tom, jak ho přivítala říct: Promiň, našel jsem si kluka a chci žít v Americe.

Jen se od ní po chvíli odtrhl a bez jakékoli slova zaplul do ložnice. Zatáhl závěsy a svalil se do postele.

~

,,Ron je zpátky!'' vběhla Hermiona celá rozjařená do obývacího pokoje v Doupěti, kde seděla Molly a Ginny. Arthur cosi montoval ve své dílně za domem.

,,Kdy?'' podivila se Ginny.

,,Před pár hodinami. Spí sice kvůli časovému posunu, ale je zpátky doma!''

,,A kdy sem přijde chlapec můj?'' zeptala se s úsměvem Molly.

,,Asi až se vyspí, nechala jsem ho v klidu,'' mávla nad tím rukou. ,,Ale jsem tak ráda, že je zase zpátky v Anglii.''