Životabudič ✔️ | Fremione fanfiction

Čtrnáctá kapitola - Jak si mi to mohl udělat, Ronalde!

Hermiona kráčela po obrovské hale Kouzelnického kongresu a hledala výtahy, kterými by se mohla dostat k bystrozorským kancelářím.

Narozdíl od Anglie, Kongres nebyl z větší části v podzemí, ale ve vzduchu. A to hlavní, výtahy jezdily jen nahoru a dolů, ne do stran. Podobala se vlastně ostatním New Yorským stavbám.

Zmáčkla tlačítko a čekala, až přijede kabina. Amerika byla ve spoustě věcech jiná a moc nechápala, co se na ni Ronovi tolik líbí.

Vedle ní se objevil hnědovlasý mladý čaroděj. Jeho modré oči doslova svítily a na jeho rtech byl přívětivý úsměv.

Někoho ji strašlivě připomínal, ale kdyby si jen vzpomněla koho.

,,Ehm, jste v pořádku, slečno?'' zeptal se ji s povytaženým obočím a otočil se na ni.

Hermiona zavrtěla hlavou. ,,Já jen...,'' zadrhla se a znovu si ho prohlédla, ,,neznáme se?''

,,To já nevím, jak se jmenujete?'' zeptal se ji s úsměvem, který zmizel hned poté, co čarodějka naproti němu odpověděla.

,,Hermiona Grangerová,'' podala mu ruku, kterou následně s nepřítomným výrazem stiskl.

,,Jonathan Hill,'' představil se a nervózně uhl pohledem.

Hermioně to hned seplo. ,,Ty jsi kamarád mého přítele Rona, ne?'' usmála se. Jonathan s bolestným úšklebkem přikývl. Teď vlastně stál naproti druhé polivičce svého kluka. ,,Ráda tě poznávám.''

Hnědovlasek přikývl a rychle vstoupil do výtahu před nimi. ,,A co tu vlastně děláš, Hermiono Grangerová?''

,,Jen Hermiono,'' opravila ho a Jonathan přikývl. ,,No, Ron se mi dlouho neozval, tak jsem si řekla, že nebude na škodu ho navštívit,'' pokrčila nad tím rameny.

,,Je v pohodě, jen trochu zaneprázdněný,'' mávl nad tím rukou a zmáčkl knoflík do náhodného patra.

,,Alespoň mu zvednu náladu tím, že mě uvidí,'' zasmála se.

,,Jo, jo,'' přikývla, ,,to ho určitě potěší.''

,,Třetí patro,'' ozval se hlas plechové paní a Hermiona vystoupila.

,,Tak se zatím měj,'' rozloučila se s Jonathanem a zamířila pryč.

Ten ji nervózně zamával a pohotově stiskl tlačítko do přízemí. Zmáčkl ho nejméně dvacetkrát, jen aby se kabina rozjela.

Když byl na místě, vyletěl z výtahu směrem k východu. Musel Ronovi říct, že tu objevila jeho další drahá polovička, která by mohla najednou zjistit pravdu.

~

,,Slečno Grangerová, netuším, kde by se mohl zrovna teď pan Weasley nacházet, ale můžu vám dát adresu jeho hotelu,'' oznámil Malvin a na pergamen začal cosi škrábat. ,,A co, že jste jeho?'' pozvedl tázavě obočí.

,,Přítelkyně,'' odvětila s úsměvem.

Malvin se na ni s údivem podíval. ,,A já si myslel, že o vás mluvil jako o kamarádce,'' poškrábal se na zátylku. ,,No, já ty mladé páry moc nechápu,'' mávl nad tím rukou a se smíchem ji podal pergamen s adresou.

Hermiona si ho od něj s poděkováním převzala a vyšla ven z kanceláře. Pergamen zmuchala a hodila do své kapsy od kabátu.

Jak o ní mohl Ron mluvit jako o kamarádce?

S přibývající rudou v obličeji opustila budovu Kongresu a mířila k mudlovskému hotelu, kde Ron bydlel.