Životabudič ✔️ | Fremione fanfiction

Šestnáctá kapitola - Další bratr, který nebude mít nikdy děti nalezen

Dva mladí kouzelníci se objevili před zvláštně postaveným domem. Vypadal, jako kdyby byl stavěn za pochodu. A vlastně i byl.

S každým dalším dítětem Weasleyových se cosi přistavělo. Až z toho nakonec vznikl dům s patřičným jménem - Doupě.

,,Řekni to...,'' oznámil Ron a sklopil hlavu, ,,palác to fakt není.''

Jonathan zavrtěl nesouhlasně hlavou. Podíval se na svého přítele a objal ho okolo ramen. ,,Je to palác, akorát nevím, jakýho slohu,'' uchechtl se.

Ronovi tahle věta vykouzlila úsměv na tváři. ,,To netuším,'' pokrčil nad tím rameny a pomalu se vydal ke dveřím.

Zrzek byl narozdíl od Jonathana nervózní. Stále měl nějakého malého brouka ve své hlavě, který mu našeptával, že jeho novou lásku jeho stará rodina nebude mít ráda.

A Jonathan byl naopak nadšený, že je znovu v Anglii, kterou vždy obdivoval. Takže nějaké obavy z rodiny jeho přítele byly to poslední, co by ho zajímalo.

Ron nejistě zaklepal na dveře a čekal, kdo mu otevře.

Naštěstí to nebyla Hermiona ani Ginny, nýbrž George, který byl v náladě.

,,No ty kráso...,'' vypustil z pusy, když koukal na svého bratra a hnědovlasého střelce. ,,A já si myslel, že Ginny kecá,'' uchechtl se.

,,Taky tě rád vidím, brácho,'' pozdravil ho Ron a protočil očima.

,,Promiň, nemyslel jsem to tak,'' zvedl ruce do vzduchu a svého nejmladšího bratra objal. ,,Vítej zpět,'' usmál se na něj a otočil se na kouzelníka vedle Rona, ,,a ty vítej do rodiny, Jonathane,'' potřásl si s ním rukou.

Všichni tři se poté přesunuli do obývacího pokoje, kde byla většina rodiny. Teda, až na Hermionu a Freda.

Arthur opět koukal na televizi, ale byl ochoten ji alespoň ztlumit, když se jeho syn vrátil z tak vzdáleného kontinentu.

,,Rone!'' vypískla zrzavá žena, která stála u vchodu do kuchyně. ,,Tak ty ses mi vrátil, chlapče!'' vrhla se mu kolem krku.

,,Ahoj, mami,'' pozdravil ji zrzek. Jeho přítel vše pozoroval s úsměvem. Weasleyovi byli úplně stejní, jak mu Ron vyprávěl.

Molly se odtrhla od mladého bystrozora a svůj pohled přesunula na hnědovlasého mladíka. Usmála se od ucha k uchu a také se mu vrhla kolem krku. ,,A ty musíš být Jonathan!''

Hill se usmál a koutkem oka zahlédl svého přítele, jak na svou mámu nechápavě kouká.

,,Vy dva jste nám ale dali!'' oznámila Molly, když se od něj odtrhla. ,,Víte, jaký to pro nás byl šok?'' dala si ruce v bok a pozorovala dva kouzelníky před sebou.

,,No, upřímně,'' ozval se George, ,,já to tak nějak tušil.''

Ginny ho sežehla pohledem a ujala se slova, aby předešla dalším chytrým řečem lehce připitého George. ,,Rada vás oba vidím,'' oznámila a opatrně je objala, protože s jejím stále rostoucím bříškem to bylo krapet obtížné.

,,Tak konečně už budu mít šance vyhrát mistrovství, když jdeš na mateřskou?'' uchechtl se Hill.

Ginny se zasmála. ,,I kdybych šla do důchodu bys nevyhrál,'' mávla nad tím rukou.

Jonathan nad tím pokrčil rameny a podíval se na zbytek rodiny. Ron si toho všiml a tak se rozhodl ho představit.

,,Myslím, že je zbytečný říkat, kdo to je, protože to stejně všichni víte,'' usmál se.