Životabudič ✔️ | Fremione fanfiction

Devatenáctá kapitola - No, co třeba... Malfoy?

,,Tahle je poslední,'' oznámil Ron, když přenesl přes práh poslední krabici se svými věcmi a opřel se vyčerpaně o zeď, ,,to je fuška.''

,,Na to, že jsi bystrozor máš výdrž mizernou,'' uchechtl se Jonathan, který po celou dobu seděl na židli a smál se Ronovým obličejům.

,,Na to, že jsi střelec a máš mít fyzičku jsi mi vůbec nepomohl,'' podíval se na něj udýchaně, ,,pokud vím, tys chtěl, abych s tebou bydlel.''

,,Chtěl,'' přikývl a vstal, ,,ale snad ti přece nebudu ještě pomáhat, ne? Právě proto, že jsem ten střelec musím odpočívat,'' zasmál se a políbil Rona ve snaze předat mu alespoň trochu té energie, kterou ztratil při tahání krabic po schodech.

,,To pomáhá,'' uchechtl se a přitáhl si k sobě Jonathana blíž.

Ten ho začal znovu zasypávat polibky. Ron pomalu ani nestihl zavřít dveře od bytu, jak byl hnán hnědovlasým střelcem do jejich společné ložnice, která toho už lecos zažila.

~

,,A jak to vypadá s tebou a Hermionou?'' zeptala se Ginny Freda, zatímco seděla na gauči a popíjela horkou čokoládu od své mámy.

,,Ehm... jak by to mělo vypadat?'' odvětil nervózně. ,,Jsme přátelé, nic víc.''

Jeho sestra na něj koukala s povytaženým obočím. ,,Já vím, že ji miluješ Frede, takže mi tu nelži a řekni mi, jak jsi pokročil,'' oznámila zrzka a ustrkla si čokolády.

Její bratr nad tím protočil očima. ,,Je toho na ní teď hodně a já ji nechci hned teď rovnou říct, že ji mám rád o něco víc, než si myslí,'' zašeptal, aby je nikdo neslyšel.

,,Tak to jestli se budeš tak dlouho odhodlávat, může tě někdo předběhnout-''

,,Ty o někom takovým víš?'' zděsil se Fred.

Ginny zběsile přikyvovala. ,,No jasně, že jo.''

,,A kdo je to?''

,,No, co třeba...,'' zamyslela se, ,,Malfoy?''

Hned na to se Ginny rozesmála na celé kolo a Fred pochopil, že to byl jen vtip. I když nad tím zprvu pochyboval

,,Už jsem se lekl,'' zamumlal si sám pro sebe a usrkl si z šálku čokolády, kterou jeho sestra položila na stůl, protože se až křečovitě smála.

,,To je moje!'' vyjekla a rozmáchla se pro hrníček.

,,Vždyť jo,'' odvětil zrzek a vrátil ji ho, ,,jen jsem se napil.''

Ginny ho probodla pohledem. ,,Jem jsem ti tím chtěla naznačit, ať ji to řekneš, co nejdříve, než bude pozdě,'' oznámila a znovu utopila své rty v zaplavě čokolády se šlehačkou.

,,Já vím,'' přikývl Fred, ,,já vím.''

~

,,A proto mi je obrovskou ctí jmenovat jako svého nástupce výborného a zkušeného bystrozora Harryho Pottera,'' oznámil Aristo Salvatore.

Síni se rozezněl potlesk. Černovlasý muž s brýlemi na nose se rozešel na pódium za svým bývalý šéfem.

V davu stála jeho manželka, která na něj koukala s pyšná výrazem a tleskala, co ji ruce stačily.

,,Moc děkuju, Aristo,'' potřásl si s ním rukou a poté pohlédl na dav před sebou, který byl plný bystrozorů, jeho přátel, ministerských pracovníků a novinářů.

,,Nemáš zač, Harry,'' poplácal ho po rameni a stoupl si ke kraji, aby mu uvolnil místo u pultíku.

,,Jsem moc rád, že si mě vybral jako svého nástupce zrovna takový šéf jako je Aristo,'' začal Harry a snažil se uklidnit. Děkoval všem lidem za stolek před ním, protože se mu strašně moc klepala kolena. ,,Doufám, že až budu já někoho předávat tohle pomyslné žezlo bude oddělení bystrozorů ještě větší a ještě lepší, než je teď!''

Síní se znovu rozezněl potlesk.

,,I přesto, že nás teď jeden výtečný bystrozor opustil,'' podíval se Harry nenápadně na Hermiona, která poslouchala každé jeho slovo, ,,musíme dělat vše proto, abychom našli někoho alespoň stejně schopného, kdyby potřebovala Anglie naší ochranu, což se doufám nestane, ale nikdy neříkejte nikdy,'' oznámil a lehce se usmál. ,,Takže bych chtěl ještě jednou poděkovat Aristovi, ministerstvu a vlastně i vám všem za ro, že tu můžu stát a převzít oddělení bystrozorů pod svá křídla. Děkuji!''

~

Ahoj všichni!

Jonathan a Ron jsou ten nejsladčí pár na světě. Souhlasíte?