Životabudič ✔️ | Fremione fanfiction

Dvacátá čtvrtá kapitola - Tak se tě zeptám, ty střelci jeden růžovej

Ron právě vycházel z budovy kouzelnického kongresu do ulic rušného New Yorku.

Když nad tím tak přemýšlel, líbilo se mu tu víc, než v Anglii. Možná to bylo Jonathanem, možná i tím, že tu byla větší kriminalita a stále měl, co dělat. Tak či tak svého činu přestěhovat se do jiné země ani po skoro čtyřech měsících nelitoval.

Pověsil si ucho od tašky na své rameno a vydal se ulicemi pryč od kongresu.

Dnes sice neměl s Jonathanem na večer žádné plány, ale vždycky se něco našlo. Ať už to byla televize nebo dovezená pizza. Nemuseli chodit do restaurací, aby si jeden druhého užili.

Ruce měl v kapsách a v té pravé třímal malou sametovou krabičku.

Ano, byl sice gay, ale to mu nezakazovalo vstoupit do manželství s mužem, kterého nadevše miloval.

S úsměvem vstoupil do domu a přivolal si výtah, který byl v den jeho přistěhování mimo provoz, takže se musel se svými věcmi tahat po schodech. Vstoupil dovnitř a zmáčkl tlačítko pátého patra a spokojeně se opřel o zeď.

Kabita se rozjela směrem nahoru a dovezla zrzavého Rona skoro až před dveře jeho bytu.

Z kapsy vyndal klíče a odemkl. V chodbě byly jenom jedny boty a to znamenalo, že už byl Jonathan doma.

,,No hele,'' ozvalo se ode dveří do obývacího pokoje a kuchyně, ,,ono už se to vrátilo.''

Ron se na něj podíval s pozvedlým obočím. ,,Taky tě rád vidím,'' zazubil se a odhodil svou tašku do práce na zem společně se svou bundou.

,,Kdybys mi řekl, že uděláš takovej bordel jen, co přijdeš domů, nikdy bych si s tebou nic nezačal,'' uchechtl se a přistoupil k němu.

Ron si ho k sobě přitáhl a dlouze ho políbil.

,,Co budeme jíst?'' pozvedl Ron tázavě obočí.

Jonathan se rozesmál. ,,Ty zkazíš jakoukoli přijemnou chvíli, Ronalde.''

Zrzek nad tím pokrčil rameny. ,,Mám jen hlad,'' odvětil a zamířil do kuchyně.

,,Tak dobře,'' zamumlal Jonathan a vydal se za ním.

Ron už stál nad dvěma krabicemi pizzy, jež voněly po celé místnosti.

,,Merline, miluju pizzu,'' zamumlal a otevřel ji, ,,kterej idiot to obložil ananasem?''

,,Já...,'' odvětil Jonathan a stoupl si vedle něj, ,,ananas na pizzu patří!''

,,Ne,'' zavrtěl nad tím hlavou, ,,nepatří!''

,,Patří!''

,,Nepatří!''

,,Patří a konec diskuse,'' mávl nad tím Jonathan rukou a odtrhl si jeden kousek z pizzy, ,,dobrou chuť.''

Ron se zašklebil. ,,Doufám, že pokud mě budeš chtít potom líbat, vyčistíš si zuby.''

Jonathan se zasmál. ,,Tak fajn.''

~

Ron položil prázdnou krabici od pizzy na konferenční stolek a s potěšeným úsměvem se podíval na Jonathana, který bojoval s posledním kouskem.

,,Já už nemůžu,'' vydechl hnědovlasý střelec a uchechtl se, ,,jak se ti to podařilo celý sníst?''

Zrzek nad tím pokrčil rameny. ,,Co já vím,'' odvětil.

Jonathan se pousmál a zapl ovladačem televizi.

,,Ty už jsi, jak můj táta,'' uchechtl se bystrozor a přitáhl ho do pevného objetí.