Otevřu tu bránu
černou
a rozvrzanou
Bránu do pekel?
No těsně
Dojdu k hledanému náhrobku
a kleknu si před něj
na jetel
Protože nic hezčího tu neroste.
Schovám obličej
do dlaní
a z kapsy vytáhnu růže
Mrtvé
Aby zapadly
Je to vůbec možné?
Zapadnout na hřbitově?
Po tvářích mi tečou slzy
štěstí
A mám úsměv na tváři
Když koukám na náhrobek
A na jméno
které je na něm
Čtu si ho pořád dokola
dokola čtu svoje jméno
A slzami
(Štěstí)
zalévám mrtvé růže
třeba jim to pomůže
a budou taky šťastné
a budu je moct přesadit
třeba za bránu hřbitova.
