-4-

5.7K 198 3
                                    

Ani nevím, co přesně jsem dělala. Jen jsem popadla kabelku a vyšla ven z bytu. Ani si nepamatuju, jestli jsem zamkla. Zapadla jsem do prvního baru, který jsem našla a začala do sebe kopat jednoho panáka za druhým. 

,,Slečno, myslím, že už máte dost," uchechtne se barman, kterému jsem zrovna ukázala svou až podivně prázdnou skleničku. 

,,Já poznám, kdy mám dost. A teď to ještě rozhodně není," zamumlám opile. On si jen povzdychne a zase mi dolije. Když mě doopravdy vyhodil, jelikož jsem byla až příliš otravná, podle jeho slov, šla jsem, kam mě nohy nesly. A světe div se, zastavila jsem před něčími dveřmi, ne které jsem automaticky a trochu neohrabaně zabouchala. 

,,Callie? Děje se něco?" můj opilý pohled spadl na jeho nahou hruď. 

,,Ehm to jsem v nebi? Protože přede mnou stojí anděl," zažvatlám a Chris se trochu uchechtne. 

,,Dobře, takže jsi opilá. Pamatuješ si, kam sis dala klíče?" sebere mi kabelku a začne se v ní přehrabovat. 

,,A ty svaly," začala jsem rukama bloudit po jeho těle. 

,,Dobře, tady nejsou," povzdychne si. ,,Nenechala si je v tom baru nebo tak?" 

,,Ššš," přiložím svůj prst na jeho dokonale měkké rty a nebezpečně blízko se k němu přiblížím. ,,Pojď za mnou," chytnu ho za ruku a dotáhnu do jeho bytu. Pokusím se ho políbit, ale on uhne. ,,Já se ti nelíbím nebo co?" našpulím rty a odhodím svou kabelku někam stranou. 

,,Callie, jsi opilá. Měla by ses vyspat," podotkne. Jen s protočením očí vejdu do jeho ložnice a svleču se až do spodního prádla. ,,Co to děláš?" uslyším ode dveří, ale ignoruju to. Zalezu si do jeho ještě trochu vyhřáté postele a za pár sekund jsem v limbu. 

Ráno mě probudila děsná bolest hlavy. Opatrně jsem otevřela oči a trochu se vyděsila. Tohle není má postel. A kde mám oblečení? Prudce hlavou trhnu do strany a pohlédnu do pobavené tváře pana božského.

,,Co tu dělám?" vyhrknu a Chris se trochu pousměje. 

,,Opila si se a neměla si klíče od bytu," kmitne rameny a podepře si hlavu rukou, na které se hned napnou jeho svaly. Je těžké se na něco soustředit. 

,,A proč jsem tu jen ve spodním prádle? My jsme-" trochu se rozklepu, když se začne smát. 

,,Chtěla si, ale já odmítl a tak si se zkrátka svlékla a zalezla do mé postele. Nechtěl jsem spát na gauči. Je dost nepohodlný," on mě odmítl. Kvůli mému stavu nebo ho zkrátka nepřitahuji? ,,Mimochodem díky za poklonu, ale anděl nejsem," dodá a rozesměje se nad mým zmateným a zároveň zahanbeným výrazem. 

,,Ach bože," zaskuhrám a schovám hlavu pod deku. 

,,Půjdu udělat snídani. Pak vyřešíme ty klíče," zaslechnu. Jen vykouknu očima, abych se mohla podívat na jeho dokonalou zadnici, která v těch trenkách byla dokonale vidět. Aspoň nějaká útěcha. Po pár minutách jsem nakonec vylezla z postele a zmateně hledala své oblečení. ,,Půjč si moje triko. Tvoje věci smrděli hospodou a navíc ses zřejmě něčím polila," podotkne Chris a podá mi jedno jeho triko. S poděkováním si ho obleču a pak zapadnu do koupelny. Dobře, hůř už vypadat nemůžu. Trochu jsem si opláchla obličej a za pomocí Chrisovy ústní vody jsi si osvěžila i ústa. Vlasy jsem si svázala do ledabylého drdolu a pak jsem konečně vyšla ven. Sedla jsem si ke stolu a Chris přede mně postavil tousty a kávu. K tomu ještě přiložil vodu a růžový prášek. 

,,Děkuju," zašeptám a dychtivě to do sebe kopnu, aby ta bolest co nejrychleji přestala. Pak spořádám i snídani. ,,Měla bych jít domů," podotknu. 

,,Pokud se tam dostaneš," uchechtne se. ,,Nemáš klíče," připomene mi. Zvednu se a vyjdu ven z jeho bytu. Pak vezmu za kliku a bez problému otevřu ten svůj. 

,,Nezamkla jsem," vrátím se zpět do jeho bytu. ,,No děkuju za nocleh a snídani. A omlouvám se za vše, co jsem provedla nebo řekla," nejraději bych se propadla. 

,,Tady máš to oblečení," podá mi tašku, kde mám krásně složený můj včerejší outfit. 

,,Děkuju," lehce se pousměju a bez dalších slov zapadnu do svého bytu. ,,Kruci! Já jsem taková trapka," praštím se do čela. 

,,Mimochodem máme tenké zdi," zaslechnu z druhé strany a v té chvíli úplně zblednu. ,,Slyším všechno," ten včerejšek. Já a Josh. Sakra. Bože. On nás slyšel. ,,A ten Josh byl tupec," dodá po nějaké chvilce, nad čímž se trochu pousměju a mé srdce poskočí. 


Dobré ráno všem :) 

Close to you ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat