Pája je autorka romancí a několika velmi zajímavých projektů. Mě samotnou uchvátil její zápal pro psaní jako takové a hromada šílených nápadů, kterými nás, účastníky její Šílené výzvy, neustále zásobuje. Rozhovor s ní byl velmi příjemný.
Kdy a jak jsi přišla na to, že psaní je to pravé ořechové?
Já vlastně ani nevím. Nikdy jsem nějak nepsala. Vždycky to byly jen školní slohovky, pár esejí a to bylo všechno. A jednoho dne prostě přišel ve tři hodiny ráno nápad, který jsem následně převedla do reality a v tu chvíli, kdy jsem napsala první větu, jsem věděla, že to bude můj relax, koníček a prostě něco, kde můžu uniknout od reality. A taky jsem zjistila, že v noci přichází ty nejlepší nápady.
Píšeš převážně romance. Proč právě tenhle žánr? Čím tě zaujal?
Protože můj život. Dobře, to je dost blbá odpověď. Trochu to rozvinu. Můj život není zrovna nejlepší a vždycky jsem se snažila o to, aby tomu tak nebylo. A stačilo mi k tomu opravdu málo. Třeba i jen hloupý úsměv. Romance píšu, protože i když můj život není perfektní, tak v tom příběhu být může. To mě vlastně přivádí k tomu, že čtenáři, kteří čtou mé příběhy, mohou hodně nahlédnout do mého soukromí. Většinu situací, které v příbězích tvořím, jsou podle skutečnosti. Může se zdát, že je všechno skvělý, ale není. Romance mě zaujaly kvůli všemu. Nejsem úplně romantická duše a myslím, že toho si můžeš i všimnout, ale pořád jsem holka, která sní o svém panu perfektním a dokonalým vztahu.
To jsem netušila, že je to až takhle osobní. Je fakt, že jako jedna z mála jsi mě zaujala navzdory tomu, že píšeš v ich formě a romance, což je na Wattpadu dost podceňovaná kombinace. A očividně nejsem jediná, komu se tvá tvorba zalíbila. Máš na kontě mnoho sledujících a obrovské počty přečtení. Co si myslíš, že je klíčem k takovým číslům?
Zcela upřímně by mě to taky zajímalo. Vždycky, když se podívám na svůj profil a vidím tam ta čísla, ať u sledujících nebo přečtení u příběhů, nemůžu tomu uvěřit. Vzhledem k tomu, že jsem se na Wattpad přidala v loňském roce v listopadu, nikdy by mě nenapadlo, že bych za tak krátkou dobu mohla dosáhnout takového úspěchu. Vůbec nevím, čím jsem si to zasloužila. Dneska je to už moje nedílná součást a věc, bez které bych nemohla být. A ať se to zdá sebevíc hloupější, je to pro mě kousek života. Poznávám nové lidi, mohu si s nimi psát, poradit jim. Strašně si vážím každičké zprávy, kterou mi někdo věnuje. Protože tak jako my autoři trávíme čas nad psaním, tak čtenáři zase nad čtením našich knih. Všechno je to jako obchod. A není ani jednoho dne, kdy bych si neříkala, jak se stalo, že mě tolik lidí sleduje, čte a má mě rádo pro pár řádků mého života. Možná pro můj přístup se stalo, že mám taková čísla nebo taky proto, že jsem moc otravná. Ale jiné důvody mě skutečně nenapadají. A ať je to jakkoliv, tak chci, aby čtenáři věděli, že je mám všechny ráda a vážím si jich.
Nejsi otravná, neboj. Myslím si, že je to spíš tím přístupem. A když už mluvíš o pomoci ostatním, nedávno jsi začala psát vskutku osobité recenze. Jak tě napadlo něco takového?
Vždycky mě bavilo číst knížky a příběhy a většinou jsem na konci psala autorovi své dojmy. Pak to šlo ráz naráz. Několik lidí se mě ptalo na názory, posílali mi svá díla. A tak jsem si řekla, že bych mohla psát recenze. Ale trochu jinak. Recenzí jako takových je plný Wattpad a já si říkala, že psát něco, co píše každý druhý by mě nebavilo. Ale kdybych do toho dala kus sebe a svého dokonalého humoru, tak by to bylo úplně o něčem jiném. Lidi by to mohlo více zajímat a bavit, než si prostě jen přečíst: „Anotace je na můj vkus až moc krátká". Prostě tohle mi nejde a asi ani nikdy nepůjde. Navíc, kritizovat lidi aniž by tě za to soudili? No neber to.
ČTEŠ
Otázky zvědavé ichi
RandomRozhovory s wattpadovskými autory, kteří mě více než zaujali. Povídání o jejich projektech, zvycích a hlavně psaní. Přeji příjemné čtení!