Cesta za Pánem zla

5. Knihovna

Peter se ráno cítil po dlouhé době odpočatý. Nejprve se rozhodl prohlédnout si dům za denního světla. Byl opravdu nádherný s velkolepou výzdobou. Velice mu připomínal Bradavice jen v menším provedení. Dokonce i obrazy se zde pohybovaly. Jen měl dojem, že se na něj všichni dívají s lítostí. Nepřisuzoval tomu však žádný význam a raději zamířil do jídelny. Na stole již byla připravena bohatá snídaně a šálek kávy. Při jídle přemýšlel, zda se ve zdejší knihovně dozví co potřebuje. Stýskalo se mu po dceři i po matce a tak doufal, že díky Serenině pomoci bude mít brzy dostatek informací, aby se mohl vrátit domů. Když dojedl, objevila se Serena.

„Dobré ráno Petere. Jsi připraven začít s hledáním?“

„Dobré ráno i tobě. Předpokládám, že víš kam mě zavést, abych se mohl rychle pustit do pátrání?“

„Jistě. Následuj mne.“

Serena se vydala po schodech nahoru a na tváři ji hrál zlomyslný úšklebek. Peter kráčel za ní a netušil, že se řítí do pasti z níž není úniku. Když došli do druhého patra Serena prošla obrovskými dubovými dveřmi. Peterovi nezbývalo nic jiného, než do oněch dveří zatlačit, aby se dostal do místnosti kam vedly. Byla to obrovská nádherná knihovna a Peter si nedokázal odpustit poznámku.

„Knihovna? Jak nečekané a geniální. Tady by mě opravdu nenapadalo hledat.“

Sarkasmus mu z hlasu přímo odkapával. Serena se jen usmívala.

„A co jsi čekal Petere? Síň věšteb?“

„Upřímně jsem doufal v něco víc než knihovnu, když jsi zde tak dlouho čekala. Bez urážky, ale že mám hledat v knihovně jsem věděl i bez tebe.“

„Tohle není jen knihovna. Rozhlédni se a řekni zda je vše, tak jak by mělo být.“

Peter se tedy znovu rozhlédl a jediné co mu na tomto místě příliš nesedělo bylo umyvadlo v rohu místnosti.

K čemu by někomu bylo umyvadlo v knihovně?

Bez přemýšlení k onomu umyvadlu zamířil. Serena ho sledovala se spokojeným úsměvem. Vše šlo podle plánu. Peter si chvíli umyvadlo prohlížel, když si všiml zvláštních znaků na mosazných kohoutcích.

„Naši předkové mysleli na to jak chránit veškeré věštby a proroctví. Za tím umyvadlem je ukrytá druhá část knihovny, plná tajných svitků. Když se hůlkou znaků dotkne kdokoli mimo náš rod, zblázní se. Pouze my Andrewsovi dokážeme projít bez úhony.“

Peter se na Serenu překvapeně podíval a pak se bez váhání dotkl hůlkou znaků na kohoutku. Vzápětí se před ním objevily dveře a netrpělivý muž okamžitě vešel dovnitř. V tu chvíli vkročil do pasti, která měla být jeho koncem.