Jednou večer jsem seděla na posteli a psala si s Adél, Nelčou a Niki, ale protože vypadla wifi, šla jsem spát. Nemohla usnout, protože mi nešlo do hlavy že zrovna v tu chvíli se nemohla připojit. PRÁSK !! Slyšela jsem odvedle velkou ránu. Pokusila jsem se najít mobil ale nemohla jsem ho najít. Rozsvítila jsem lampičku a pak jsem ho našla pod polštářem. Bohužel jsem měla jen 5 procent a bála jsem se slézt z postele pro nabíječku. Rozhodla jsem se že zhasnu a pokusím se usnout. Jenže než jsem se stihla zvednout, praskla žárovka. Seděla jsem v posteli po tmě a snažila jsem zadržet výkřik. Nepodařilo se. Zaječela jsem tak hlasitě žpe jsem se divila že sem nepřišli sousedi, nebo někdo nezavolal zásahovku. Přiběhla teta a rozhodla že mi natáhne prostěradlo na gauč a přespím tam (protože teta měla postel v obýváku). Podařilo se mi usnout a hned ráno jsem šla zjistit co to bylo za ránu. Uviděla jsem rouder na zemi. Aha. Šla jsem ven, ale Roky tam nebyl. Běžela jsem za tetou a ona mi řekla že v noci byla bouřka a tak ho zahnala dovnitř, a za tetou se objevila chlupatá psí hlava Rexe. Po chvíli jsem si šla nachystat tašku a vyrazila jsem do školy. Ve škole jsem zjistila že jsem přišla o hodinu později, nevzala si svačinu a pití a zapoměla tři sešity. Takže muselo být jasné že jsem dostala trsest,jinými slovy: týden po škole. Odpoledne jsem šla vynést koš, ale to bych nebyla já kdybych tam nepotkala hada. Hrozně jsem se kekla když mi došlo že ho zajelo auto. Večer jsem si zase psala s holkama, protože jsem si s nima vůbec nepovídala a dokonce jsem se viděli jenom ve škole. Vypla jsem mobil a šla spát. Najednou se otevřely dveře. Já už skoro spala. Všimla jsem si otevřených dveří a zalezla jsem pod peřinu. Celou noc jsem nespala a ráno jsem dostala angínu, tagže jsem se vůbec neviděla s holkama.
ČTEŠ
Konec Strachu
FantasiJsem Terka, normální holka, která cítí bolest, vztek, radost, štěstí, lásku, napětí, stres, smutek, a hlavně strach. Bojím se tmy a samoty. Kamarádky mi pomáhají na to nemyslet, ale kvůli tomu se bojím ještě víc