Avengers v ČR [FF]

15. Jak zničit Buckyho snadno a rychle (Tony, moc dobře vím, že tohle čteš -_-)

Pak jsem viděla jenom šmouhu, protože Tony se po Buckym bleskově vrhl. Steve se je už už chystal odtrhnout, ale Tony Buckyho podrtil v medvědím obětí a pak dali jakýsi složitý pozdrav - pochytila jsem jen placák, pěstičku a vzájemné vyfuckování. ,,Zdar, chlape! Jak to jde?" poplácal ho Bucky přátelsky po zádech. ,,Aaaale, pohoda, máme menší dovolenou," zazubil se neméně družně Tony. ,,A co ty? Kdes byl?"

,,Co to sakra-" nechápal vůbec nic Steve. Tony se uchechtl. ,,No, po Civil War jsem uspořádal menší soukromou párty, jen já a tady Železný rampouch, abych to trochu rozsekl. Po prvních pěti panácích jsme se přestali snažit vzájemně zabít. Po třech pivech jsme se přestali hádat. Vypili jsme flašku vodky a byli z nás nejlepší kámoši - no, a po hltu asgardský pálenky se z nás stali bratři."

,,Já se upřímně divím, že jsem neumřel na otravu alkoholem, ale stálo to za to." přitakal vesele Bucky. ,,Mimochodem, slyšel jsem, že tady dělají výborný víno a slivovici." zahýbal významně obočím a společně se rozesmáli. Pak veselí trochu opadlo. ,,No, na vesnici nám shodili bombu. Jsme jediný, kdo přežili, protože jsme byli zrovna na procházce. Zachránila nás síla lásky Stevis a vrata."

Naši dva noví kámoši si až teď všimli pětice puberťaček. ,,A kdo jsou tihle?" zeptal se Peter. Konečně někdo, kdo je k němu o něco blíž věkem, i když nás přece jen předčil o takových osm let. Netušila jsem, kolik mu přesně je.

,,Naši noví členové," usmál se hrdě Bruce a postrčil nás dopředu. ,,Aria, Lucy, Panda, Sis a Altair." představila nás postupně Tasha. Zmohli jsme se jen na dementní ,,Ehehehe". Peter a Bucky nám všem, jedné po druhé, potřásli rukama. Tázavě jsem na Buckyho pohlédla.

,,Můžu levou?" zeptala jsem se a zrudla. Zakoulel očima a strčil mi tu kovovou. Bylo to divný. Chladný jako led, hladký, no a málem mi nechtěně rozmáčkl prsty. Když se mě ocel dotkla, vypískla jsem. ,,To studí!" postěžovala jsem si. ,,Budu ji reklamovat, ať mi tam dají vyhřívání," slíbil.

,,Ups," ozval se Peter provinile. Podívali jsme se na něj. Protože to trdlo přišlo v Spiderman obleku, teď si nechtěně pavučinou přilepil ruku k Lucy. Omluvně se na ni zazubil, chytil její dlaň do druhé ruky a chtěl je oddělit, jenže se mu přilepila i ta druhá.

,,Um, tak já asi budu zbytek dne chodit takhle," zasmál se nervózně, všelijak zkroucený před Lucy. Ta zrudla, protože měla nos někde za jeho uchem a pokud si nechtěla vykloubit zápěstí, musela se k Peterovi tulit. ,,Další ship!" zahlásila Sis. ,,Jo! Co takhle Percy?" zachechtala se Aria.

Umřeli jsme smíchy při narážce na náš původní fandom Percy Jackson. ,,Já s tím nemám problém," pochvalovala si Panda, která moc nevěděla, o co go, protože nebyla polobůh jako my. ,,Hele! Tak jsme se přilepili, no! Dejte mi chvilku, já- já to spravím!" přerušil nás prudce Peter, rudý víc než jeho oblek, a marně se snažil odtrhnout se od Lucy.

,,Jako... Mohl bych ho osvobodit, ale..." zazubil se Stephen a pobaveně je sledoval. Asi po dvanácti minutách, kdy jsme je dostatečně potrápili, sáhl po time stonu a vrátil je do okamžiku, než se slepili. ,,Díky." odfoukl uraženě Peter a ještě pořád se šíleně roztomile červenal. Lucy taky. MUHAHAHAHAHAAHAHA!

,,Je nejvyšší čas na oběd. Budem něco vařit nebo sťápem zásoby?" odvedl milosrdně řeč Steve. Peter se na něj vděčně zadíval. ,,Zásoby!" ozvalo se rezolutně. Obrátili jsme se tedy k obří hromadě jídla, kterou jsme skladovali na čistém placatém kameni a Tony ji opatřil jakýmsi ochranným silovým polem, takže se nekazila ani nám do ní nelezly myši a další potvory jako například Clint.

Ukořistila jsem si půllitrovou PETku ledového čaje s příchutí broskví a česnekovou bagetu jako včera. Navíc jsme každý dostali vynikající Space Donut. Živě jsem si dokázala představit, jak musí S.H.I.E.L.Ď.ani zuřit, že jsme jim je vzali, ale co nadělají. Byla to něco jako naše válečná kořist, jak hrdě prohlásil Loki a tím omluvil to, že právě Furymu žereme oběd.

Najednou jsem cítila šťouchnutí od Ariy. Koukla jsem se na ni a ona mlčky, zadržujíc smích, nenápadně kývla hlavou k Buckymu. Peter mu právě na levou ruku opatrně, aby si toho nevšiml, nandával magnetku - nejspíš Tonyho fanklubu. Zubil se od ucha k uchu a pak Lucy, která si tohle nejspíš vymyslela, ukázal zvednuté palce, jako že mise splněna.

Nic netušící chudák Bucky tedy vesele papal a nechápavě se mračil, když naše parta, Peter, Tony, Clint a Tasha vybuchli smíchy při každém pohybu jeho kovové ruky. Ten zbytek taky nevěděl, o co go, a jen se poněkud nervózně koukali, jak se dusíme smíchem.

,,To není vtipný!" přišel na to po dvaceti minutách konečně Steve a rozzlobeně Buckymu magnetku sundal. Rozchechtali jsme se ještě víc. Oba dva rozhořčeně zrudli. ,,Heleeeee, čistě teoreticky, když by se na tu ruku napojil dostatečně silný magnet, tak je taky magnet, ne? Jako to máš s magnetkama a zichrchajskama. To jsme dělali ve škole." navrhla nadšeně Sis.

Tony vytasil jakýsi maličký přístrojek a dřív, než se chudák Bucky, který asi začínal litovat toho, že sem lezl, mu to přisál na levačku. ,,Rovnou to otestujem, ve stanu mi vypadl můj Loki army odznáček a já bych jim byla nerada probodnuta. Bucky? Válej sudy!" ukázala do stanu Aria.

,,To si ze mě děláte magnet?!" zavrčel, ale zvedl se a začal se důkladně válet po celém stanu. Pak ale zařval jako tur, protože špendlík se sice do ruky zapíchl, jenže do té pravé. Takže dalších patnáct minut jsme strávili operací špendlíku ven z Buckyho druhé ruky. Skřípal zuby a nejspíš plánoval, jak moc bolestivě a v jakém pořadí nás v noci povraždí. Máme optimistické vyhlídky.

,,Teď to trochu štípne," varoval ho Stephen, který to řídil - u něj byla největší naděje, že Buckymu budeme muset dělat kovovou i druhou ruku. Následně mu ten odznak, hluboko zaražený, prostě brutálně vyrval. Fajn, tak to asi nebyl až tak dobrý nápad... Steve vyjekl a zakryl si oči, zatímco Bucky se prudce vymrštil a s řevem běhal dokolečka, dokud se neuklidnil.

,,Jejda, asi bych mu neměla říkat, že jsem ho té bolesti mohla prostě zbavit," řekla jsem, když se konečně vrátil. Podíval se na mě, jakoby ho Thanos požádal o ruku (ani nechci vědět, jak by vypadaly ruce jejich dětí). Pak zaúpěl a naznak padl do šutrů.

,,Do háje, já na vás normálně umřu." zasténal zoufale. ,,Do čeho jsem se to zas uvrtal..." nevěděl a zavrtěl hlavou. ,,Tomu se říká životní chyba," napověděla jsem mu ochotně.

To teda byla životní chyba XD

V téhle kapitole jste se dozvěděli, jak Buckymu zničit psychiku za pár minut. Já jen doufám, že tohle nečte žádnej Hydrant XD