Uběhl měsíc a můžu vám říct, že to co jsem si řekl je sakra těžký. To prostě nejde potlačit. Já si to asi neměl hledat. Od té doby jsem byl vedle Wooziho ještě víc nervózní než obvykle. Bohužel si toho všiml. Vymluvil jsem se na to, že jsem nervózní z koncertů a celkově výstupy před fanouškama. Jsem jedině rád že mi to uvěřil. Ikdyž asi pojal nějaké podezření. Nikdy jsem totiž nebyl takhle nervózní. Ale na co jiného se vymluvit že.
Vrátili jsme se do dormu po fanmeetingu a všichni byli vyčerpaní. Padl jsem do postele a Woozi zase do té svojí. „Hoshi?"ozval se najednou. Jen jsem se na něho podíval s tázavým pohledem na tváři.„Já se asi zamiloval"řekl stydlivě.
Snažil ksem se udržet klidnou tvář a tak jsem se zeptal: „A kdo je ta šťastná"musel jsem tam dat šťastná. Pochybuju že je teplej jak já. Jen já sem opět jiný. „No má pěkné oči, hlas a když se usměje tak je jako sluníčko"řekl zasněně a mě se do srrdce zabodlo několik ostrých nožů.
ČTEŠ
Loved ✔️
FanfictionSoonhoon| mám nebo nemám? riskovat nenávist a nebo se utápět v depresivních myšlenkách...