Nečekaný úkol

451 25 3
                                    

Odpoledne se všichni tři Pobertové vydali na ošetřovnu. Madam Pomfreyová sice ze začátku protestovala, ale když Sirius nasadil svůj štěněčí pohled, ustoupila a pustila je dovnitř. Remus ležel na ošetřovně úplně sám a když spatřil své nejlepší kamarády, jeho obličej se rozzářil a najednou vypadal o hodně zdravěji.

,,Kdy tě pustí, Náměsíčníku?"zeptal se Sirius, přitáhl si židli k jeho posteli a nabídl si jednu z čokoládových žabek, které mu sám přinesl.

,,Dneska večer,"řekl Remus a také se natáhl po čokoládě. ,,Řekněte mi - jaký to včera bylo?"

James, Petr a Sirius si vyměnili nervózní pohledy. Sirius namířil hůlkou na dveře ošetřovatelky a řekl: ,,Ševelissimo."

James počkal, až se Sirius otočí zpět a pak řekl: ,,Narazili jsme na kentaury."

Remus na něj vyděšeně zíral. ,,A?"

,,Řekněme, že nebyli úplně nadšení,"připustil Sirius a zíral do země. ,,Mektali něco o nějakým zákazu do lesa, ale pokud vím, kentauři nejsou žádní králové, aby o tom rozho-"

,,Siriusi,"přerušil ho Remus vyděšeně. ,,Pokud vás kentauři vyhostili z lesa, neměli bychom si s tím zahrávat."

Pobertové si znovu vyměnili pohled a Petr pak řekl: ,,Nás nevyhostili. Tebe."

V místnosti se rozhostilo ticho a Remus řekl: ,,Ach tak. Takže to já mám zákaz vstupu do lesa?"

James smutně přikývl.

,,V tom případě budu muset zase zůstat sám v Chroptící chýši."

,,Ale ne,"zaprotestoval Sirius. ,,Neproměnili jsme se ve zvěromágy jen tak pro nic za nic. Slíbili jsme ti, že ti pomůžeme, a to taky dodržíme. Kentaury teď nech plavat, hlavně se dej do pořádku."

Dveře se otevřely a dovnitř přišla Madam Pomfreyová, s lektvarem v ruce.

,,Co je to?"zeptal se Sirius podezíravě, když Remus si vzal lektvar do ruky a přičuchl k němu.

,,Životabudič,"řekla ošetřovatelka. ,,A už běžte a nechte Lupina odpočívat. Řekla jsem pět minut."

Zbylí tři Pobertové se tedy zvedli a vydali se z ošetřovny pryč.

,,Jdeme do společenky?"zeptal se Sirius a zamířil po schodech nahoru.

,,Musím poslat sovu mámě,"řekl Petr otráveným tónem. ,,Chce každodenní hlášení, jestli žiju."

,,Máme jít s tebou?"zeptal se James, ale Petr zavrtěl hlavou.

,,Běžte napřed, doženu vás."

Když James společně se Siriusem dorazili do společenské místností, vydali se rovnou do ložnice, kde se Sirius svalil na postel a zíral do stropu. James zašmátral ve svém kufru a vytáhl jejich plánek. Poklepal na něj hůlkou a když se před ním rozložila mapka Bradavic, hledal Lilino jméno. Po chvíli ji našel a nijak ho nepřekvapilo že byla pořád v knihovně.

,,Dvanácteráku?"

,,Hm?"zamumlal James nezaujatě a pořád oči upíral na plánek.

,,Jak si poznal, že se ti Lily líbí?"

James vzhlédl od svého plánku. Sirius ležel s rukama pod hlavou a pořád zíral do stropu. ,,Proč to chceš vědět?"

,,Jen tak,"zamumlal Sirius.

James pohlédl zpátky na Lilino jméno a pak řekl: ,,Vždycky se mi líbila. Myslím vzhledově. Ale to, že se mi líbí, jakože doopravdy líbí, jsem zjistil někdy ve čtvrtým ročníku."

JilyKde žijí příběhy. Začni objevovat