,,Jak jsi jen mohl? Co ti udělali tak hrozného? Proč?" křičela. Byla naštvaná a zklamaná. Stála naproti muži, který zničil životy nespočtu lidí. Žádné zveličování. Následky jeho činu bude lidstvo pociťovat až do svého zániku.
Muž zvedl ruce k obraně. ,,Nebylo to fér. Bohové by neměli být nadřazeni takovým to způsobem. Dali jsme jim oheň, tak proč ne i lásku?" zeptal se klidně.
,,Copak to nechápeš? City jsou prokletí. Bylo od nás milosrdenství, že jsme je nenechali pocítit bolest, kterou láska způsobuje. Budou trpět po zbytek jejich existence!" vmetla mu rozzuřeně do tváře. Šokovaně ji pozoroval. Odhodlaně mu pohled oplácela, stojící tak blízko, že se skoro dotýkali.
,,To si myslíš? Že láska ubližuje? To není pravda. Láska je nejvyšší forma kladného vztahu. Je to ta nejkouzelnější věc v nekonečnu. Nebolí. Léčí." řekl tiše.
,,Nikdy jsi nikoho nemiloval, pokud si tohle myslíš." odvětila pohrdavě. Smutně se na ni usmál.
,,Láska je pocit největšího štěstí. Když máš někoho opravdu rád, záleží ti na něm tak moc, že tě nezajímá, jestli to bolí." podotkl.
,,Ne. Je to zvrácená podoba náklonnosti a nezdravá posedlost jiným člověkem, která tě ovládá a postupně ničí." pronesla odmítavě.
,,Myslíš, že se Bohové berou, protože jsou ničeni?" optal se zvědavě. Žena, ze které už opadl počáteční vztek, se zamyslela.
,,Ano. Jsou na sobě navzájem tak moc závislí, že jim nezbývá nic jiného, než strávit spolu zbytek života, nebo neskutečně strádat osamotě. Nemají jinou možnost." konstatovala.
,,Máš s láskou špatné zkušenosti? Ublížil ti někdo? Není to přeci zlé. Spojuje to Bohy dohromady. Poskytuje bezpečí, rodinu a pochopení. Není nic hezčího, než když se dva Bozi milují skrze věčnost." nepřítomně se zahleděl do dálky.
,,Romantiku." odfrkla si. ,,Láska zaslepuje. Bohové kvůli ní dělají šílené, neskutečné věci, na které by normálně ani nepomysleli. Chovají se iracionálně. Místo aby uvažovali, se nechají ovládnout emocemi." řekla.
Pousmál se. ,,A pak jsou šťastní. Neměli by lidé dostat šanci, zažít to také?"
Zamračila se. ,,Nesouhlasím s tím."
,,Já vím. Měla by jsi si to přestat brát tolik osobně. Přestat být tak sobecky ochranitelská. Je mi líto, ale už se stalo. Začalo to v jedné malé lidské osadě, ale šíří se."
,,Jako choroba." ušklíbla se.
,,Cynická do poslední chvíle." uchechtl se a naklonil se k ní.
,,Budou to nenávidět." poznamenala.
,,A milovat." usmál se.
Políbili se.
YOU ARE READING
Nenávidět navždy
Short StoryTak prostě nevím asi. Co vznikne z mé frustrace nepochopitelnými emocemi a nudné hodiny biologie. Tady to máte.