Twins || DRAMIONE ✅

~16~

,,Bude to dvanáct, třináct let zpátky..."

,,Kdo je tvůj táta? Nevím..."

,,Mám jít v jeho stopách..."

,,Prý mám vlasy po otci..."

,,Zmiozel!"

Draco se probudil ve své posteli ve sklepení hradu. Tohle nebylo pranic dobré. Ta blonďatá holka mu udělala díru do hlavy.

Jeho sny tohoto typu byly čím dál častější... Sny o ní, sny o jejích dcerách... Sny o tom, jak je její život vlastně zamotaný. Bylo to nějaké znamení?

Musel přiznat, že byl kupodivu překvapen, že Ron Weasley není otcem těchto dvou. Opravdu zaskočující informace. Zcela prazvláštní.

Když se další hodinu převaloval v posteli a neustále se mu nedařilo usnout, rozhodl se to vzdát. Odsunul ze sebe přikrývku a vstal. Přehodil přes sebe černou mikinu, hůlku pro jistotu zastrčil do kapsy a potichu se vydal chodbami spícího hradu.

Nikde ani noha. Pro něho žádná novina, hrad v tuto brzkou hodinu prošel mnohokrát. Noční můry ho v posledních ročnících studia pronásledovaly a jediná možnost, jak se jim vyhnout byla, vyhnout se i spánku.

Až najednou! Zdálo se mu, že zaslechl smích!

Po sluchu se vydal k místu odkud se nesly různé zvuky. U neproskleného výklenku, v prvním patře, naproti vchodu do kuchyně, postávali a cpali se, kdo jiný než nebelvírští.

,,Grangerová a Weasley mají půlnoční svačinku... Jakto, že mě nepozvali! Byl bych jim srazil body už dřív. Uberu vám dejme tomu 35 bodů." sladce se na ně usměje a pocítí slast uvnitř duše.

Začínal se sice chvílemi chovat jako jeho kmotr, ale nechtěl si to připouštět... Možná proto, že ho neměl až tak rád, jak si všichni mysleli.

Vydal se zpět do sklepení. Ani Deisi mu nebyla lhostejná. Byla tak podobná Hermioně, ty oči! Vlasy... Ale ty oči!

Začal nad celou situací konečně přemýšlet.