Gandalfův špičatý klobouk

Meddědovci

MEDDĚDOVCI

Meddědovci byli lidé, kteří žili od pradávna v oblasti kolem Skalnatého brodu mezi Mlžnými horami a Temným hvozdem. Říkalo se jim tak podle Medděda, o kterém bude ještě řeč později.

O původu Meddědovců toho není mnoho známo, ale je jisté že pocházeli z jednoho ze tří lidských rodů – z rodu Hadorova (ten byl potomkem jednoho z prvních praotců lidí, kteří přišli od východu, Maracha). V Prvním věku žil Hadorův lid převážně v Ossiriandu na západě Modrých hor nebo se toulal Beleriandem sem a tam. Na konci prvního věku většina Hadorova rodu odplula na Númenor a smísili se s rodem prvním (rodem Bëorovým). Zbytek se usídlil především v Divočině. Z těchto lidí pochází lidé z Esgarotu, Eorlovci, Východňané a také právě Meddědovci.

Meddědovci byli velmi vysocí, mohutně stavění lidé. Měli husté, dlouhé tmavé vlasy, tmavé oči a snědou pleť. Ve svých rodných lesích a kopcích se velmi dobře vyznali, každý z nich byl schopen v nich přežít i bez pomoci a zásob. V Lórienu také Gimli říká, že Meddědovci jsou nejlepší pekaři.

V historii Středozemě o nich není mnoho zmínek, protože se povětšinou drželi stranou od hlavního dění a válek. Přesto však vám něco o tom, co se dělo s Meddědovci zatímco se odehrávaly nám už známé příběhy hobitů Bilba a později Froda Pytlíka, můžu říct:

Sám Medděd „hostil" společnost Thorina Pavézy v roce 2941 Třetího věku, daroval jim poníky a pomohl jim tak uniknout před jezdci na vrrcích z Mlžných hor. Toho samého roku se zapojil do Bitvy pěti armád pod Ereborem, kde sám zabil skřetího vůdce Bolga. Na zpáteční cestě u něj strávili Bilbo Pytlík a Gandalf Vánoce.

Roku 3017 Třetího věku, pomohli Meddědovci Aragornovi přejít přes Skalnatý brod a vstoupit do temného hvozdu. Aragorn právě lapil Gluma a vedl ho ke králi lesních elfů Thranduilovi, kde měl být vězněn. Meddědovci v té době chránili přechod přes Skalnatý brod a Vysoký průsmyk, protože se v Mlžných horách začali množit skřeti. Chystala se Válka o prsten.

26. února roku 3019 Třetího věku si Frodo na Amon Henu nasadil Prsten, a když pohlédl na sever, spatřil, že země Meddědovců hoří. Válka o Prsten se tedy týkala i jich a i oni museli bojovat za svou vlast. Jejich nepřáteli byli jistojistě skřeti z Mlžných hor i pavouci z Temného hvozdu.

Po válce o Prsten se však Celeborn ujal jižního Temného hvozdu, který byl přejmenován na Les zelených listů a Thranduil si vzal na starost celou jeho severní část. Celý širý hvozd uprostřed darovali Meddědovcům, jejich území tedy sahalo od Úžiny, kterou vytváří Východní zářez, na jihu až po Hory v hvozdu na severu.

MEDDĚD

Není známo, jestli Medděd už přišel s prvními Meddědovci nebo se objevil až později a dal tak Meddědovcům jméno. Neznáme proto ani jeho věk. Já si však myslím, že už do Divočiny přišel jako vůdce svého rodu a žil tam až do konce svého života. Co je však na Meddědovi zvláštního je jeho vlastnost. Byl to totiž kožoměnec, ale abychom mohli lépe pochopit, co to znamená, pojďme se podívat na to, kdo to vlastně kožoměnci byli:

Kožoměnci byli tvorové, kteří se mohli přeměňovat z člověka na jinou zvířecí rasu (mohli tzv. „měnit kůži" – odtud název Kožoměnci). Dříve (zřejmě nejvíce v Prvním věku) jich ve Středozemi i okolních zemích žilo více, avšak s postupem času vymírali až zůstal jen jeden, kterým byl Medděd. Není známo, jak kožoměnci nabyli svou vlastnost, jestli se narodili jako zvířata nebo jako lidé, ale je jisté, že nebyli nikým začarováni a měli tuto vlastnost sami od sebe, jak poukazuje Gandalf, když se společností Thorina Pavézy nocovali v Meddědově příbytku.

Sám Medděd měl schopnost měnit se z velkého horského medvěda na vysokého a statného člověka. Podobu medvěda na sebe bral vždy v noci, kdy ji však neuměl ovládat a choval se divoce, na což málem doplatili trpaslíci, kteří se přiblížili k jeho obydlí v příběhu Hobita. Změnit podobu ale mohl zřejmě i z vlastní vůle. To se pak mohl ovládat a nebyl již divokým zvířetem. Tak to alespoň vyplývá z událostí Bitvy pěti armád, kde se proměnil v medvěda a v této podobě také usmrtil Bolga.

Jestli se narodil jako medvěd nebo jako člověk se šířily dohady, avšak Gandalf se přiklání spíše k druhé možnosti, čímž jen přispívá k mému názoru, že Medděd přišel již s lidmi z rodu Hadorova. Jak se stal kožoměncem nebo jestli jím byl už od narození je věc k zamyšlení, protože o tom nikde žádná zmínka není a zajímalo by mě, jestli to vůbec sám Tolkien věděl.

Zajímavost: Jeho jméno v originále (Beorn) znamená ve staré angličtině válečník, a má kořeny i ve skandinávském bjorn, což znamená medvěd.

DRSMED STARÝ

Trpaslík Glóin se v Roklince na Elrondově při rozhovoru s Frodem zmiňuje o Drsmedovi Starém, který byl Meddědovým synem. Jestli to byl také kožoměnec netuším, ale je to možné, ba dokonce velmi pravděpodobné. Glóin říká, že: „Drsmed, Meddědův syn, je nyní vládcem mnoha statných mužů a do jejich země mezi Horami a Temným hvozdem se neodváží skřet ani vlk."

Dodatek

Otázka, která snad každého v této chvíli napadne, je: Co se stalo s Meddědem? Je možné, že zemřel někdy v letech 2941-3018, ale nezdá se mi, že by to bylo pravděpodobné. Vzhledem k dřívějším dohadům musím upozornit na to, že stářím nejspíše nemohl umřít, nýbrž byl, jak se zdálo, nesmrtelný. Stejně jako elfové, Maiar nebo enti nemohou zemřít stářím nebo až po velmi dlouhé době, stejně tak nemohl zemřít ani Medděd, protože byl kožoměnec. A možnost, že by jej někdo zabil je také více než nepravděpodobná. Zbývají nám tedy možnosti dvě: Buď odešel někam jinam nebo zůstal, ale předal vládu nad svým rodem svému synovi. Druhá z možností je podle mého názoru nejvíce pravděpodobná. Medděd byl zřejmě unavený a chtěl si odpočinout a byl rád, když se o ochranu jeho území stará někdo jiný než on, zvláště když to byl právě jeho syn.

Jsem rád, že se mi podařilo po velmi dlouhé době zase něco napsat a doufám, že se vám tento díl líbil. Pokud ano, budu moc rád, když zanecháte hvězdičky, popřípadě i své vlastní názory a teorie, protože otázka Meddědovců je velmi nevyjasněná. Pokud zde najdete nějakou chybu či nepřesnost, určitě mi napište. Pokud budete mít otázky nebo návrhy na další témata, samozřejmě je také pište.

A jestli máte rádi fantasy, můžete určitě zkusit i mou knihu, kterou píšu: POSLEDNÍ SLZA. Vím, název je nic moc, ale to se dá časem vylepšit. Důležitý je příběh a můžu vás ujistit, že určitě nebudete litovat, pokud se do toho začtete.