Meant to be together (Letopisy Narnie / Edmund / CZ)

21. kapitola

Poté, co se Liliandil vrátila zpět na oblohu, se vrátili k posádce, která už poctivě nacpávala. Sami usedli k jídlu téměř bez jediného slova a najedli se. Další den bude těžký, to věděli všichni z nich, a tak o tom raději nikdo nemluvil. Jedli a pili, dokud nebyli naprosto přežraní. Ještě v noci se vrátili na Jitřního poutníka a pokusili se vyspat.

Lucka usnula téměř ihned s Gael, která se vedle ní choulila. Chimney se převalovala a nevěděla, co dělat. Spát nemohla, byla nervózní. Nakonec to vzdala a vyrazila na palubu, kde seděli a stáli někteří muži z posádky, kteří měli noční službu. Víceméně pouze hlídali obzor a vedli loď kolem ostrova, aby ráno mohli vyrazit plnou rychlostí do zeleně pableskující tmy Temného ostrova.

Posadila se na schody a sledovala noční nebe, na kterém zářily hvězdy. Modrá hvězda už nezářila tolik, jako předtím, ale stále ji mohla rozpoznat. Kromě toho začala poznávat některá souhvězdí, ale většina byla tady, téměř na konci světa, jiná.

Najednou z podpalubí vyšel Kaspian. Rozhlédl se a když ji spatřil, ulevilo se mu. „Šel jsem za tebou do kajuty, ale nebylas tam. Mělo mi být jasný, že v předvečer bitvy se půjdeš uklidňovat pohledem na hvězdy." Posadil se vedle ní a Chim mu položila hlavu na rameno.

„Skoro žádné souhvězdí tu neznám. Na severu jich pár poznám, ale tady... skoro žádné. Je tu tolik hvězd, ale neváže se k nim žádný příběh."

„Ale váže. Jen ho neznáš." Kaspian se odmlčel. „Pamatuju si, jak jsem takhle seděli před pár lety na hoře nad Aslanovým stolem, když jsme měli čelit mému strýci. Bylas první člověk, který mi po útěku pomohl a byl jsem rád, že tu chvíli můžu strávit s tebou."

„A já jsem ráda, že jsi tu se mnou. Jinak bych asi nervozitou skočila do vody a pokusila se odplavat," zasmála se nervózně Chim.

„Neboj. Všechno bude v pořádku. Zvládli jsme mého strýce, zvládneme i tohle. Stačí tam jen vjet, vzít meč a vrátit ho na Aslanův stůl. Brnkačka." Kaspian se povzbudivě usmál, ale Chimney se zatvářila pochybovačně.

„Vážně myslíš, že to bude tak jednoduchý? Dost pravděpodobně tam na nás skočí nějaká stvůra a budeme rádi, pokud se z toho dostaneme," odpověděla mu Chim cynicky.

„Ne, nevěřím tomu, ale snažím se. Třeba to tak jednoduchý bude," snažil se Kaspian vlít Chimney do žil alespoň kapku naděje, že to nebude tak hrozný.

„Jasně, určitě to na ‚Temném ostrově' bude pohoda." Jako kdybychom i na blbým sopečným ostrově, kde nic není, neztratili Eustáce a ten se nezměnil v draka. A to dokonce nebyl „Temný ostrov". Ale to raději nahlas neříkala. Chápala, že se to Kaspian snaží zvládnout.

„Chim. Jdi spát. Zítra musíme být připravení a potřebuju tě, abys velela lučištníkům. Drinian bude u kormidla a já... budu dělat, co bude třeba." Kaspian jí zvedl hlavu ze svého ramene a usmál se na ni. „Musíš být ve formě, jasný? Takže jdi spát.

Chimney přikývla a nevěděla, jak to Kaspian udělal, ale sotva si lehla do postele, usnula a vzbudila se až ráno, když s ní třásla Lucka, abys vstala.

Ahoj! V tuhle chvíli mi stačí dopsat posledních pár kapitol - i když už asi víte, že se blížíme ke konci. Nevím, kolik přesně kapitol to bude, ale už to nebude trvat moc dlouho. Neměla jsem žádné rozvržení, ale našla jsem si dostatek obrázků a videí, abych mohla napsat kapitol třeba 50, ale tak vysoké číslo vážně nečekejte.

Každopádně bych vám chtěla poděkovat za všechny přečtení a hvězdičky, za každý komentář, který mi tu zanecháte, protože mi to dělá radost. Jsem neskutečně ráda, že vás to baví a snad vás to bude bavit až do úplného konce. Díky!