Cesta za Pánem zla

9. Tvůj úkol

Osud se posadila vedle Morgany a zahleděla se do jejích blankytně modrých očí.

„Vidím na tobě, že máš otázky a domnívám se, že jsou pro tebe důležité, tak se ptej.“

„Mám pouze dvě otázky. Co přesně je osud a zda víš něco o mém otci.“

„Osud? To jsou určité body v životě, kterých máš dosáhnout. Uvedu ti příklad. Osudem Harryho Pottera bylo zabít Voldemort, vzít si Ginny Weaslyovou a být bystrozorem. Jak tohoto cíle dosáhnout je na lidech. Nikdo nezná svůj osud a přesto jej naplní. Rozumíš tomu?“

„Takže je jedno jestli budu bystrozorem za rok nebo za dvacet let, když je to můj osud, tak jím budu. Pokud je mým osudem vzít si skřeta, tak si ho prostě vezmu.“

Osud se zvonivě zasmála a přitakala.

„Přesně tak dítě.“

„A můj táta?“

„Myslím, že sama už tušíš. Tvůj otec padl do pasti a je mrtev.“

„Kdy?“

„Před pěti lety.“

Morgana se nevesele uchechtla.

„Předpokládám, že to nebyl jeho osud.“

„Ne, to vskutku nebyl dítě. I tolik let po smrti Voldemort, se najdou chvíle, kdy je osud ovlivněn.“

Morgana se zhluboka nadechla a zamrkáním zahnala slzy deroucí se z očí.

„Myslím, že je načase, abych se začala připravovat na svůj úkol. Poslouchám.“

„Dobrá, Morgano. Jistě víš, že máš cestovat do minulosti a zabránit Voldemortovi v povstání. Nevím, do jaké doby se dostaneš ani netuším jak máš svůj úkol vykonat. Momentálně jsi na sebe uvalila magické kóma a tvé tělo se vyrovnává s novou magií. Jsi silnější než všichni kouzelníci světa. Máš určité schopnosti společné s Merlinem. Bezhůlková magie je jednou z nich. Pak je tady vrozený nitrozpyt. Komunikace s přírodou. A hlavně síla srdce.“

„Síla srdce? O tom jsem nikdy neslyšela.“

„Ani jsi nemohla. Tohle tajemství si vzal Merlin do hrobu. Je to vzácná magie a těm, kterým byla dána čest ji mít, se s ní nikdy nenaučili pracovat. Srdce každého člověka ukrývá mnohé touhy a tajemství. Jen čisté srdce, dokáže z těchto věcí čerpat magii.“

„Ale jak? Tomu nějak nerozumím.“

„Opět se ti pokusím uvést příklad. Budeš s přáteli v nebezpečí. Tvá magie postačí na tvou záchranu, ale není ve tvých silách zachránit tvé přátelé. Srdce ale ví, že po jejich záchraně toužíš a nezávisle na tvých kouzlech vytvoří kolem přátel silný štít.“

„A lze s takovou magií vědomě pracovat?“

„Jistě, pokud se naučíš poslouchat své srdce, můžeš si od něj brát magii a vědomě používat.“

Morgana chápala princip, ale použití v praxi ji unikalo. Přesto poslouchala dál.

„Při své cestě nemůžeš zemřít. Smrt ti bude dopřána až dokonáš svůj úkol a prožiješ život. Co je důležité, máš v minulosti přítele. Albus Brumbál, jako jediný o proroctví ví a bude tě čekat. Já tě taktéž budu navštěvovat, pokud se něco začne měnit. Do doby zapadneš. Budeš mít vzpomínky a ostatní kolem tebe tě budou znát. A můžeš si sebou vzít jednu věc z přítomnosti.“

„Musím ho zabít?“

„Já nevím, dítě. Máš ho zastavit. Nevím, zda smrtí nebo nějak jinak. Nyní tě opustím. Sbohem dítě.“

Než Morgana stihla cokoli říct, Osud byla pryč.