Now|Shawn Mendes

7 days.

Měla jsem radost, že jsem tady. Konečně jsem doletěla do Londýna. Vzala jsem si kufry a vydala jsem se ven z letiště, kde už na mě čekal taxík, který mě měl dovést do hotelu, jak jsem si přála.
,,Dobrý den"usmála jsem se na řidiče, který mi dal vše do kufru a pozdravil mě na zpátek.

Dojela jsem k hotelu a vešla se svou taškou v ruce a s následujícím taxikářem nosící mé těžké kufry a malé taštičky k recepci, kde seděla pohledná blondýna.

,,Dobrý den." usmála jsem se. ,,Dobrý." úsměv mi opětovala. ,,Budete si přát?" ,,Um..mám tady objednaný pokoj na jméno Andersonová." receptní začala listovat v sešitku. ,,Ano, pokoj 126." podala mi klíčky, které jsem si vzala a šla k výtahu. Ochotný taxikář mi dal věci do výtahu a rozloučil se se mnou. Zmáčkla jsem správné patro a dveře se uzavřeli.

Konečně jsem měla vše vybrané z kufru a únavou jsem ulehla si na postel. Nad svou hlavou jsem začal hledat mobil, kde jsem ho před chvílí položila. ,,Uh, kde je?" zvedla jsem se a rozhlédla se po luxusním hotelovém pokoji. Zaměřila jsem svůj pohled na stůl, kde ležel. Vzala jsem ho a sedla sis zpět na postel a rychlou kombinací jsem odemkla mobilní zařízení. Podívala se na instagram, kde mi přišlo pár zpráv od kamarádů.

Odpověděla jsem na všechny a uslyšela zaklepání na mé dveří. S nechutností jsem se zvedla a šla otevřít. Stála tam malá holčička s tmavými, oříškovými vlasy s červenou čelenkou a v červených šatičkách s medvídkem v ruce a jelikož byl veliký, si ho táhla po zemi. ,,Dobrý den, nemůžu najít svoje rodiče." řekla svým tenkým a melodickým hlasem. ,,A jakpak se jmenuješ?" dřepla jsem si, abych byla v její výšce. ,,Amanda." ,,Já jsem Catherine" odpověděla jsem jí. Vždy jsem chtěla taky takovou malou dceru. Malou roztomilou dceru, která by mě oslovovala 'mami' a měla by svého oblíbeného plyšáka, bez kterého by se nemohla ani pohnout. ,,A kde jsi je viděla naposledy?" zeptala jsem se. ,,O patro výš." vzala si svého mědi do obou rukou. ,,Tak pojď, zajdeme tam." zamkla jsi pokoj a chytila jsi Amandu za její malou ručku.

,,Jak se jmenuje tvůj medvídek?" zeptala jsem se, když jsme stoupali pomalu po schodech. ,,Lin." odpověděla. ,,Zajímavé jméno." přiznala jsem. ,,Amando!" ozval se křik z protějšího konce chodby, po které jste šli. ,,Mami?" Amanda se otočila a běžela k postarší paní a objala ji. Bylo to sladké. ,,Děkuji..." ,, Catherine"pousmála jsem se na paní. ,,Děkuji Catherine" usmála se. ,,Ale prosím vás, maličkost"úsměv jsem ji opětovala. ,,Tak nashledanou" zamávala jsem jí a ona se jen usmála a šla s Amandou na pokoj. Po chvíli jak jsem se pořád koukala na dveře do tebe vrazil nějaký člověk a povalil mě na zem. ,,Nemůžete dávat pozor?!" začala jsi se hned zvedat. ,,Sorry, nedíval jsem se" otočila jsi se na něj. ,,Shawne?" zalapala jsem po dechu. ,,Co ty tady!" postavila jsem se a rychle ho objala ho. ,,To se chci zeptat já" pousmál se a objetí mi objevoval.

Tohle je moje nová fanfikce, která by měla být krátká. Doufám že se bude libit♡.