Perfectly wrong for me

∆twenty eight∆

Mendes měl zase puk a rychlostí blesku se řítil k brance. Už to vypadalo, že dá gól ale jeden protihráč se mu připletl do cesty a vší jeho silou ho smetl na zem. Zatajil se mi dech. Jako všichni jsem si stoupla abych lépe viděla ale z té dálky jsem nebyla schopná říct, jestli je Shawn v pořádku. Když se ale zvedl a ohnal se po tom klukovi, všimla jsem si krve na jeho obličeji. Rozhodčí je odtrhl od sebe a toho kluka vyloučil ze hry. Shawna chtěli taky stáhnout ale on neodešel. V poslední minutě dal další gól a zvýšil tak score našeho tak jako tak vyhraného zápasu. Zápas skončil 7:4. Všichni jásali a byli nadšení z výhry. Bylo mi jasné, že někdo na 'oslavu' udělá mejdan jako vždy. Mendes, Dallas, Gilinsky a Johnson po sobě začali skákat radostí, když zápas skončil po Mendesově gólu a řvali na celou halu. Chvíli jsem tam ještě s Car seděla kdyby šel Shawn ven abych mu vrátila tu šálu a hlavně abych se podívala jestli je v pořádku ale když nešel, vydali jsme se pryč.

Věděla jsem, že na ten mejdan půjde ale doufala jsem, že předtím ještě přijede domů. Skoro každou minutu jsem kontrolovala Mendesův barák jestli tam nestojí jeho auta.

Když konečně přijel, bylo už něco po desáté. I tak jsem se vydala k jeho dveřím. Spěšně jsem zazvonila a prsty jsem více zabořila do teplé šály. Pak otevřel. Ret měl roztržený a tvář mě poměrně dost odřenou. "No ty si dopadl" zašeptala jsem k němu, že to možná ani neslyšel. "Tady máš tu šálu a díky" řekla jsem už normálně a podala jsem mu jí. "Jo za nic, viděla si mě? Šlo mi to co? Fandila si mi?" Podíval se na mě s úšklebkem a v jeho očích zářily jiskřičky. "No viděla no, hlavně jsem viděla ten tvůj držkopád" zasmála jsem se. " A no upřímně ani ne, Dallas na mě dneska udělal větší dojem..." Dopověděla jsem. Viděla jsem jak se mu zvětšily zorničky a celý se napl. Popošel ke mě blíž a pomalu mi zastrčil vlasy za ucho. "Nelži mi, vím že máš slabost pro mě" říkal ale u toho se usmíval. "To teda nemám" kroutila jsem hlavou a dívala jsem se do těch karamelových očí. Musela jsem si ale taky prohlédnout ten roztržený ret. "Měl by sis do vydezinfikovat" doporučila jsem mu a přejela jsem mu přes něj prstem. Bolestí sykl. Chtěla jsem se, teď už opatrněji dotknout jeho rtu ale on mou ruku odendal a přitiskl své rty a ty mé. Byl to dechberoucí polibek. Naše jazyky se o sebe třely a my jsme si navzájem vzdychali do úst. Pokaždé když jsem Shawnovi přejela jazykem po poraněné části rtu, cítila jsem jak sebou několikrát rychle zaškubal. Odtáhla jsem se od něj když už se to opakovalo po několikáté a otevřela jsem oči. On ty své ale nechal zavřené. "Jsi v pořádku? Proč se na mě nepodíváš?" Zeptala jsem se s pobavením když stále svíral svá víčka u sebe. "Nechci vidět jak zase utečeš..." Promluvil do ticha. Moje rty se roztáhly do velkého úsměvu. Dala jsem mu letmý polibek do koutku rtů s on konečně otevřel oči. Vzal mě za ruku a vtáhl mě k němu dovnitř. "Máš tady lékárničku?" Zeptala jsem se ho, když se usadil na pohovku. "Jo v koupelně, jsou to první dveře zleva z chodby" vydala jsem se tam.
I s lékárničkou jsem se vrátila k Shawnovi a vyndala jsem desinfekci. První jsem mu ošetřila tvář a pak jsem přešla na ret. Okamžitě jak jsem se desinfekcí dotkla toho místa, sykl a rychle zavřel oči. Ještě párkrát jsem mu přes ret přejela a pak jsem mu vatovým tampónkem setřela zbytky ze rtu. Navzájem jsme si koukali do očí a když už jsem se odhodlala a nahýbala jsem se pro polibek, rozezněl se mu mobil. Přijal ho a začal s někým hovořit. "Jo za chvíli jsem tam" dokončil hovor a podíval se na mě. "Jdeš taky na ten mejdan k Jackovi?" Zeptal se mě. "Ať je to u Gilinskyho nebo Johnsona tak ne" řekla jsem popravdě a on se mi zahleděl do očí. "Pojď, prosím" opravdu měl právě poprosil? "Ne fakt, dneska večer si chci jenom pustit nějaký film a zachumlat se do peřiny" promluvila jsem popravdě o svých plánech a jeho reakce mě zaskočila. "Dobře" usmál se na mě a zapl televizi. "Tak co si pustíme?" Zeptal se zatímco přepínal kanály. Byla jsem zmatená.