Morgana se zotavovala velmi rychle. Byla sice stále slabá, ale podle výsledků konečně zdravá. Tom se sám pasoval na jejího osobního ošetřovatele. Byl s ní celé dny a v noci spával na vedlejší posteli. Morgana si nebyla jistá co se za tím skrývá, zda výčitky nebo obyčejná starost. Po týdnu konečně mohla Morgana mimo ošetřovnu. S Tomovou pomocí vyšla na pozemky. Sluníčko příjemně hřálo a Morgana měla skvělou náladu. Posadili se nedaleko Černého jezera a tiše sledovali třpytící hladinu.
„Jak jsi věděla, že za baziliškem stojím já?“
Morgana se nevesele uchechtla.
„Trocha inteligence, pozorování a znalostí. Nic ví, Tome. U nás v sídle je kniha s rodokmenem zakladatelů. Zmijozel končí Rojvojem Gauntem. Máš hadí jazyk a všechny vlastnosti hodné Zmijozela. A dost často jsi chodil do knihovny ve které jsi ovšem nebyl. Stačí ti to takhle?“
Raddle na ni koukal naprosto šokovaně. Ví, že je Zmijozelův dědic a chová se jako kdyby to bylo úplně normální!
„Asi můžu být rád, že není na škole více takových lidí.“
Tom se odmlčel a zvažoval jestli se má zeptat na otázku, která ho pálila na jazyku.
„Tak už se zeptej, Raddle. Vidím, že tě něco žere. Neboj, nezabiju tě. Zatím.“
„Zlobíš se hodně?“
„Víš Tome, já věřím tomu, že bys opravdu mohl být nejmocnějším kouzelníkem, ale neschvaluju tvé způsoby. Nezlobím se, že mě bazilišek málem zabil. Ale jsem naštvaná, že si svou cestu ke slávě chceš vyvraždit. Není to správné a já nikdy nebudu moci stát na straně vrahů. Kdybych se byla opravdu hněvala, řekla bych někomu pravdu. Mrzí mě, že se svým potenciálem jdeš špatnou cestou.“
Tom ji celou dobu sledoval. Její tvář byla kamenná, neústupná a upřímná. Každé své slovo myslela smrtelně vážně.
„Proč se se mnou teda bavíš, když tohle všechno víš a neschvaluješ?“
„Protože jsi ještě nikoho nezabil. Protože jsi pro mě něco jako přítel na úrovni. A hlavně Raddle, každý má právo na přátelství.“
Na chvíli mezi nimi zavládlo příjemné ticho, dokud ho Morgana nepřerušila hlasitým zívnutím.
„Omlouvám se. Asi přece jen nemám ještě tolik energie, kolik jsem si myslela.“
Morgana rychle vystřelila na nohy, což byla chyba. Začaly se jí podlamovat kolena a před očima se jí dělaly mžitky. Náhle ucítila jak ji kdosi zvedá do náruče.
„Raddle okamžitě mě pusť! Do hradu ještě dojít dokážu.“
„Jak myslíš.“
Tom ji postavil na nohy, ovšem Morgana se obratem svezla k zemi. Před tvrdým pádem ji opět zachránily Tomovy ruce.
„Budu rád, když už nebudeš protestovat, Andrewsová.“
Morgana se uchechtla.
„Skvělý článek pro Věštce. Nejmocnější kouzelník nosí na rukou ubohou studentku. První strana je jistá.“
Raddle se začal usmívat.
„Chceš mě vydírat, Andrewsová?“
Odpovědi se nedočkal, tak se na Morganu podíval. Dívka v jeho náručí spala.
Uložil ji do její postele na ošetřovně a šel se projít. Měl o čem přemýšlet.
ČTEŠ
Cesta za Pánem zla
FanfictionNádherný cover je prací @Beatitudinem_19 Již brzy se narodí chlapec, v jehož žilách bude kolovat zlá krev. Stane se zkázou mnohým kouzelníkům i mudlům. Rozpoutá válku, kterou zastaví až čaroděj, jenž bude poznamenán smrtí. Je zde však i dívka se zna...
