Cesta za Pánem zla

25. Vybral sis

Čas neúprosně ubíhal a už byl květen. Raddle trávil celé dny s Morganou a večery se Smrtijedy. Začínal vypadat unaveně a nešťastně. Morgana byla nesvá, cítila předzvěst něčeho zlého. Často chodila stávat do výklenku ve třetím patře a pozorovat bradavické pozemky. Dnes tomu nebylo jinak.

„Krásný výhled, že ano?“

„Albusi, vylekal jste mne.“

Albus její poznámku přešel a pokračoval.

„Když jsem tady studoval, bylo to mé oblíbené místo právě kvůli tomu výhledu.“

„Mohla bych se dívat pořád. Neměla jsem možnost chodit do Bradavic a teď se toho snažím využít.“

„Nechodila jsi do Bradavic?“

„Ne, kvůli mé moci a tréninku jsem do Bradavic nenastoupila. Pořád se čekalo na informace od mého otce, ale nedočkali jsme se. Tehdy mě to moc mrzelo. Těšila jsem se na Zařazování, nejspíš bych byla v Nebelvíru jako rodiče. Teď však chápu, proč byl trénink tak důležitý. Omlouvám se, nějak jsem se rozpovídala.“

„Neomlouvej se, slova jsou důležitá. A já jsem rád, když tě můžu poslouchat.“

„Děkuji. Je fajn vědět, že před vámi můžu být sebou.“

„Nemáš za co. A co Tom? Mám pocit, že jste si blízcí.“

„Tom? Ano, troufám si tvrdit, že jsme přátelé. Věří mi, ale mám dojem, že se bojí, jak bych reagovala na Smrtijedy. Vidím, že má pořád šanci na záchranu, ale musí o ní stát. A můj čas se bohužel krátí.“

„Jak to myslíš Morgano?“

„Blíží se můj konec v této době. Cítím to Albusi. Bojím se, že ho nedokážu zvrátit na dobrou stranu. Že se boji nevyhnu.“

„Strach je nedílnou součástí každého z nás. Tvůj strach tě dělá silnější a jestli je někdo kdo dokáže Toma zastavit, jsi to ty. Já ti věřím a to jen mezi námi, hned tak někomu důvěru nedávám.“

Morgana se na něj vděčně usmála a krátce ho objala.

„Děkuji, Albusi. Za všechno.“

Poté se vydala do sklepení.

Morgana seděla u krbu a tiše přemýšlela, když jí do klína přistála papírová vlaštovka.

Nechceš se jít projít do věže? T.

Musela se usmát. Chtěla odepsat, ale uslyšela kroky na schodech.

„Napadlo mě, že nebudeš mít brk a inkoust na odpověď.“

Morgana se ušklíbla.

„Jsem čarodějka, Raddle. Nepotřebuji brk.“

„Pravda. Pojďme.“

Dlouho stáli opření o zábradlí na astronomické věži a tiše pozorovali krajinu pod sebou. Foukal chladný větřík a Morgana se oklepala zimou. Tom si toho všiml, tak si stoupl těsně za ni a přehodil přes ně svůj hábit.

„Děkuji.“

Morgana slova pouze zašeptala ,byla nesvá z Raddleho blízkosti.

„Za málo. Pořád máš stejný názor na mé plány?“

„Pokud mluvíš o vraždění, tak ano. Když budeš nejmocnější čaroděj bez krveprolití, budu stát v první řadě, abych tě následovala. Ovšem v opačném případě, budu v první linii bojovníků proti tobě.“

Morgana si povzdechla, mrzelo ji, že to musí být takhle.

„Ale já už názor na vraždění změnil. Říkal jsem, že tě nechci zklamat.“

„Tome, lžeš jen mě nebo i sobě?“

Morgana se k Raddlemu otočila čelem.

„Nelžu.“

„Opravdu? A co schůzky se Smrtijedy? Plány na vyhlazení mudlorozených? Jsi vůbec ještě Tom Raddle? Nebo už jen Voldemort?“

Raddle se zarazil a odstoupil od ní.

„Teď nemůžu přestat s tím co jsem začal. Nechci zabíjet, ale mí věrní mi věří, nemůžu jen tak začít měnit názory!“

„Ale můžeš Tome!“

Morgana zvýšila hlas.

*Můžeš, když budeš chtít. Co je pár zrazených posluchačů na cestě k moci? Ale ty nechceš!“

Raddle zrudl vzteky a taky zvýšil hlas.

„A co jim řeknu? Vážení, končíme? Vysmáli by se mi.“

„Co takhle pravdu?“

Tomův hlas začínal být zbarvený hysterií.

„Pravdu? Mí milí věrní, končíme, protože nechci zklamat holku, do které jsem se zamiloval!“

Oba se zarazili.

„Vybral sis Smrtijedy, chápu. Tím jsi ztratil mě. Mám tě ráda, Tome, ale vím co je správné. Sbohem.“

Morgana jen šeptala a přesto ji Raddle slyšel jako by křičela. Morgana nezamířila do sklepení, ale do prvního patra, kde byl Albusův kabinet. Za sebou slyšela kroky, ale když se otočila nikoho neviděla. Pár kroků od kabinetu, prořízl ticho na chodbě ostrý hlas.

„AVADA KEDAVRA!“

Morgana si stihla pouze všimnout zeleného paprsku a pak již byla jen tma.

Brumbál spolu s ostatními vyběhl na chodbu a spatřil bezvládné tělo. Po tváři mu stekla jedna neposedná slza.