Jessica ač se to na první pohled nezdá nemá zrovna lehký život, kvůli otci musí nosit i paruku stejně jako její sestra Ariana. Je tu ovšem něco, co jí neustále nutí riskovat a to láska k autům. Tuto vlastnost sdílí i její sestra ale s menším rozdíle...
,,Jaysone Eliote Larsone jste odsouzen na 3 léta odnětí svobody za dlouhodobé týrání svých dvou dcer a po té 6 měsíců veřejně prospěšných prací přičemž ředitelské křeslo vaší firmy obsadí starší ze sester Jessica Zoe Larson. Obě nezletilé dívky svěřuje soud do péče jejich chůvy Leny Betty Steevarts. Soud skončil můžete odejít" prohlásil obtloustlý soudce s parukou a kladívkem bouchl do dřevěného podstavce. Nemohla jsem se ubránit menšímu úsměvu. U východu to bylo plné novinářů a mě nezbývalo nic jiného než nasadit menší falešný úsměv a dělat jak moc se mi ulevilo že mou sestru a mě – bezbrannou, blonďatou, modrookou a náctiletou dívku – nebude doma nikdo mlátit a jiné otázky na toto téma. Když jsem přišla s Arianou domů začala jsem málem skákat radostí. Dalo mi to sice trochu zabrat ale Lena ač nerada zůstane ve svém bytě a dům bude celý náš navíc otec je na 3 roky z krku a k tomu mi budou chodit na účet VŠECHNY peníze z firmy no není tenhle den skvělí? Už se začalo pomalu stmívat a já se rozhodla jet na závody. Ariana se rozhodla dnes zůstat doma a tak jsem si vzala jednu z motorek a dojela k dílně kde jsem nasedla do stejného auta jako minule. Všechny tři závody na rychlost co jsem jela jsem vyhrála jak jinak a jeden závod na drifty ve kterém jsem byla taky první už jsem chtěla jet když jsem zahlédla toho kluka stál stranou od všech a díval se do dálky ,,Taky sem občas zajdu. Je tu krásný výhled" stoupla jsem si vedle něho. Trochu sebou škubl ale nakonec se usmál. ,,Jo to jo. Je tu vidět celé město" zavřela jsem oči a vychutnávala si jak si vítr pohrával s mými vlasy. Moc dobře jsem věděla že se na mě dívá. Necítila jsem se nějak nervozně, byla jsem zvyklá na to že si mě lidé všímají ,,Jo mimochodem. Já jsem James" řekl z ničeho nic ,,Co že jsi si tak jistý že chci znát tvé jméno" otevřela jsem oči a s menším úšklebkem jsem čekala co z něj vypadne ,,Ty možná nechceš znát to moje ale mě by zajímalo to tvoje" taky se na mě ušklíbl. Musím říct že takovou odpověď jsem nečekala každopádně jsem na sobě překvapení nedala znát ale z jeho odpovědi se z mého úšklebku stal spíše pobavený úsměv ,,James je moc hezké jméno....sedí k tobě" mrkla jsem na něj a začala odcházet ,,ale já ještě pořád nevím to tvé" otočil se i on ,,ale prosím tebe určitě jsi mluvil s Tejem a ten ti všechno řekl" bylo mi jasné že mu vše vykecal ,,Jak to víš?" vypadal opravdu překvapeně ,,Víš Tej je sice můj kámoš a bezva kluk....ale taky největší drbna kterou znám" nastoupila jsem do svého auta a stáhla okénko ,,Ráda jsem tě poznala, určitě se ještě uvidíme" znovu jsem se sebejistě ušklíbla ,,Měj se" nečekala jsem na jeho odpověď a rozjela se domů přičemž jsem okénko zavřela. Ano domů otec tady není a Lena do garáže nechodí a i kdyby šla řeknu že si otec před týdnem koupil nové auto. Zaparkovala jsem a dveřmi vedoucí do chodby jsem se dostala dovnitř jelikož jsem neměla moc energii nic dělat dala jsem vědět Arianě že jsem doma, umyla se a šla jsem spát.
Už asi 3 hodiny od doby kdy jsem se probudila se válím v posteli s mobilem v ruce, když mi najednou přijde upozornění od otcovi asistentky Chantelle že musím jít vyplnit nějaké papíry do firmy. Nezbývalo mi nic jiného než se zvednout z postele a jít se obléknout. Když jsem ale vešla dveřmi do své šatny netušila jsem co si obléct ,,Co by si na sebe oblékla blondýnka Jassica?" když jsem se ale pořádně rozhlédla padl mi do oka uplý černý kostýmek ,,Ten bych si na sebe já nikdy nevzala" zkroutila jsem tvář do znechucené grimasy ,,ideální pro tuhle chvíli" usmála jsem se a vzala kostýmek i s parukou a oblékla si je. Nezapomněla jsem ani na tenčí černé linky, řasy za které by se nestyděla ani mrkací panenka a béžovou nenápadnou nahou rtěnku. Boty jak jinak než na vysokém podpatku a bílou kabelku...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
...ve které jsem měla peněženku mobil a diář s propiskou kdybych sichtěla něco zapsat – i když v tom diáři není téměř nic – co k tomudodat mám hold nabitý program. Musela jsem se nad svými myšlenkami uchechtnou. Ariana taky ještě nevylezla nechala jsem jí vzkaz v kuchyni.Jelikož je nemyslitelné aby dcera milionáře a uznávaného obchodníka jezdilataxíkem a jelikož je mi teprve 17 a nesmím řídit udělali si otcovi zaměstnancitakovou práci a poslali mi limuzínu ano vidíte v tom písmu tu ironii?S protočení svých modrých očí jsem nastoupila do limuzíny a nechala seodvést k firmě. Došla jsem až do kanceláře kde už na mě čekala Chantelle.Byla to nečekaně přelíčená prsatá bruneta s dlouhými vlasy a výstřihemněkam k pupíku se sukní kterou bych já nosila spíše jako spodní prádlo.Mohlo jí být tak 27 a věřím že si s ní otec už určitě párkrát užil. ,,OhJessi konečně jsi tady. Musím říct že ti to nehorázně sluší. Ostatně jako vždyže" i hned ke mně naklusala, vzala mě za loket a vedla k pracovnímu stolu méhootce jako svou nejlepší kamarádku zatímco se svým nehorázně otravným hlasempořád něčemu chichotala ,,Počkej tady udělám nám kávičku a přinesu ty papíry.Ju?" jen jsem s falešným úsměvem přikývla a když vycházela ze dveří ještěmi zamávala což jsem jí oplatila. Když konečně vypadla jen jsem vykulila očistále s tím falešným úsměvem ze kterého se stal spíše dost děsivýúšklebek. Hlavou jsem třískla o stůl (samozřejmě ne doslova) ,,Vlezdoprdelka"zamumlala jsem s hlavou pořád poleženou na stole. Zvedla jsem ji až vechvíli kdy jsem uslyšela klapot podpatků blížící se ke dveřím. Ihned jsem sisedla rovně a dělala že si prohlížím nějaké papíry ohledně zisků a výdejůfirmy, které byli na stole položené. Doufám že se odtud dostanu co nejdříve.
