Nic nás nezastaví |DOKONČENO|

*kapitola 10*

Je to týden od mého zjištění kdo James doopravdy je a týden co otce pustili z vězení netuším jak to udělal ale nikdo po něm nejde zatímco po mě ano už třikrát mě napadli mafiáni já se ale vždy ubránila ale už toho mám dost. Asi bych se měla přiznat co se tehdy stalo. Zkrátka jsem byla blbá a šlohla mafiánům auto za tři miliony asi si teď říkáte proč si ho nekoupíš jsi milionářka no...takového výrazného poklesu peněz by si otec všiml, ale teď už je mi to jedno. Stejně zažívám peklo, tak jak slíbil každý den mě mlátí a dělá si ze mě služku jednou když se ožral jako hovado mě chtěl i znásilnit ale to jsem se mu vykroutila a ráno si stejně nic nepamatoval. Přešla jsem ulici a ocitla se v tmavé páchnoucí postranní uličce i s kufříkem peněz v ruce. Šla jsem pevným a sebevědomím krokem dál k zeleným dveřím s nasprejovanými symboly které byli vlastně všude kolem a otevřela je prošla jsem tmavou chodbou a přede mnou se značili další dveře tentokrát s vyhazovači ,,Co tu chceš děvko?" zaburácel jeden z nich ,,Nesu splátku" ukázala jsem na kufřík. Ti dva se na sebe nejdříve podívali ale pak usoudily že můžu jít. Po dlouhé cestě jsem konečně dorazila ke kanceláři hlavního bosse před kterým stáli taktéž svalnatí vyhazovači. Když mě pustila dál uviděla jsem velkou místnost s hnědými tapetami, dřevěným pracovním stolem a červenou sametovou pohovkou na které seděl muž s knírkem ve středních letech a z obou stran měl dvě mladinké nalíčené holky které se k němu lísali. I hned si mě všiml ,,aaa Black Queen vlastním jménem Jessica Larson" jen jsem kývla na pozdrav

,, pane jistě si vzpomínáte na čin který jsem před lety udělala a kterého velice lituji auto sice už nemám ale tady jsou peníze které dlužím ještě s menším bonusem" postavila jsem před něj objemný kufřík ,,Kolik ?" zeptal se ,,Čtyři miliony pane" otevřela jsem kufřík a viděla jak se jeho oči zaleskly ,,Dobrá tedy...nedělám to často ale běž než si to rozmyslím. Běž a už se nevracej!" ukázal na dveře ,,děkuji pane"

...

,,KDE JSOU MÍ ČTYŘI MILIONY?!" vtrhl do mého pokoj otec ,,utratila jsem je" řekla jsem klidně s pohledem stále zabodnutý v knížce ,,TY JEDNA KURVO CO SI O SOBĚ VŮBEC MYSLÍŠ JAK SI MŮŽEŠ DOVOLIT...!" jeho monolog přerušila Ariana která taky vtrhla ke mně ,,Jess! Jess! Jess!" zastavila se a začala s vydýchávat ,,Co je Ari?" Zeptala jsem se s nezájmem ,,Jde...jde o Jamese on.." nedořekla to protože jsem jí přerušila ,,No a co ať si ten čurák klidně schcípne" mávla jsem nad tím rukou a přetočila stránku knížky ,,o to právě jde měl nehodu a je v nemocnici" oprátila jsem na ni svůj pohled a začala pusu otevírat a zavírat. ,,Do prdele Jessico on se do tebe zamiloval milionkrát stál tady u dveří našeho domu a chtěl ti to vysvětlit ale ty jsi měla svou pravdu! Miluje tě a já vím že ty jeho taky že?" jen jsem polka pane bože až teď jsem si to vše začala uvědomovat. James je v nemocnici miluje mě a já tu jen ležím a ani jsem mu neřekla že ho taky miluju. Vyskočila jsem z postele až sebou Ariana cukla ,,Panebože já jsem ale husa" knížku jsem odhodila někam za sebe a vyběhla ven z domu přičemž jsem si vzala v chodbě bundu a rychlostí blesků nasedla do auta. Slyšela jsem sice jak na mě otec ještě něco řve ale naprosto jsem to nevnímala a po chvíli mé zběsilé jízdy jsem už stála před recepcí kde mi sestřička řekla že James leží na pokoji 216 i hned jsem přiběhla k výtahu a vyjela do určitého poschodí a zastavila se až před určitým pokojem, z kterého jsem slyšela hlasy. Až teď jsem se podívala co mám na sobě naštěstí to byli modré džíny na kolenou trochu roztrhané černé crop top tričko a černé sáčko naštěstí mé vlasy vypadali taky celkem fajn a černé páskové boty vysokém podpatku mi dodávali eleganci. Měla jsem jen černé tenké linky a řasenku nic víc. Nakonec jsem se nadechla a zaťukala na dveře.,, Dále" ozvalo se slabě spíše uplakaně. Vešla jsem a uviděla velice sympatickou brunetku se slzami na tvářích a velice mile vypadajícího muže co jí objímal. Vlasy měl naprosto stejného odstínu jako James nakonec tu byla malá holčička která seděla u nohou svého bratra a se slzičkami ho pozorovala přičemž jí její překrásné tmavé vlásky padali do tváře. ,,Dobrý den" pozdravila jsem slušně ,,Dobrý den, přejete si?" podívala se na mě žena a snažila se utřít si slzy do rukávu. Přešla jsem k ní a se smutným úsměvem jí předala balení papírových kapesníků ,,Děkuji" jen jsem kývla a otočila se k posteli na které James ležel. Při tom pohledu mi vyhrkli slzy obličej měl celý poškrábaný a na pár místech byla stále ještě zaschlá krev. Sedla jsem si na židli u jeho hlavy a chytla ho za ruku až po té jsem svůj pohled přemístila k malé holčičce která mě pozorovala ,,Ahoj ty musíš být Emma že" pozdravila jsem jí a pousmála jsem se na ní ona jenom pokývala hlavou ve znamení souhlasu. ,,Já jsem Jessica kamarádka tvého brášky. Víš...hodně mi o tobě vyprávěl"

,,Vážně?" zeptala se s jiskřičkami v očích. Jen jsem s úsměvem přikývla když jsem najednou ucítila stisk na své ruce kterou jsem držela Jamesovu ruku a on se začal probírat ihned k němu přiběhli i jeho rodiče. ,,Jamesíčku" zvolala šťastně žena ,,Mami? Tati? Sestřičko." Začali ho objímat a já od postele odstoupila dva kroky aby měli troch prostoru ,,Jess?" uslyšela jsem jeho hlas ,,Ahoj" pozdravila jsem ho s úsměvem ,,Jess já.." chtěl se posadit ,,Ne ne ne Jamesi lež" zatlačila jsem ho jemně zpátky do postele ,,Jess" chytil mě za ruku ,,Tak moc mě to mrzí. Omlouvám se omlouvám se za všechno promiň já..." jistě by pokračoval kdybych mu neskočila do řeči ,,Jamesi teď to neřeš jen....chci aby jsi byl v pořádku. Měl jsi pravdu, bojím se o tebe" Usmála jsem se na něj ,,miluju tě Jessico" vypadlo z něj a můj úsměv se ještě víc rozšířil ,,Miluju tě Jamesi"taky se usmál . Naklonila jsem se k němu a jemně ho políbila ale on však polibek prohloubil a rukou mi vjel do vlasů když jsme se od sebe odtáhli usmáli jsme se na sebe.