Cesta za Pánem zla

43. V zajetí

Morgana se pomalu probouzela. Byla jí zima a cítila vlhký vzduch všude kolem sebe. Když otevřela oči zjistila, že se nachází nejspíše ve sklepě. Čtvercová kamenná místnost s jedním malým okýnkem a po zdech stékaly kapičky vody. Pokusila se pohnout, ale na rukou i na nohou měla pouta. Její magie byla utlumená a Morgana tápala, zda za to můžou pouta nebo kletba. Bylo jí však jasné, že naletěla a je v pasti. Nevěřila však, že by v tom měl Snape prsty.

******

Dnes byla výjimečná schůze Smrtijedů. Snape odcházel od Brumbála s jasnými instrukcemi. Za žádných okolností nesměl dát najevo, že jeho loajalita nepatří Voldemortovi. Dospěli k názoru, že s Morganou se muselo něco stát. Již třetí den o ní nebylo ani vidu ani slechu. Severus byl nervózní, obával se, co se na setkání dozví. Jeho obavy se potvrdili, hned jak vstoupil do sálu. Uprostřed místnosti byla ve vzduchu připoutaná Morgana. Oblečení na ní viselo a všude po těle měla krvácející rány. Přesto však ucítil závan magie, který se kolem něj prohnal.

******

Morgana přestala počítat kolik dní již byla v zajetí. Každou chvíli se objevil některý ze Smrtijedů a mučil jí. Nebránila se. Střádala každý kousek magie, aby se odtamtud mohla dostat. Pokud ji ovšem Voldemort dřív nezabije. Když ji vyvedli do nějakého sálu a kouzlem ji pověsili do vzduchu, ucítila příležitost. Za prvé její nitrozpyt byl neporušen, takže pokud se objeví Snape, bude mu moci předat zprávu a za druhé, díky otevřeným oknům může čerpat energii přírody. Náhle ho ucítila. Okamžitě vyslala proud magie a doufala, že ji pozná. Dovolil magii, aby ho pohladila a Morgana věděla, že na okamžik povolí nitrobranu.

******

Severus cítil jak někdo tlačí na jeho nitrobranu. Kousek jí stáhl a hlavou mu začal rezonovat Morganin hlas.

„Nesnažte se mě zachránit. Ať zde dnes uvidíš cokoliv, nic nesmíte podniknout. Nabývám na síle a brzy se odsud dostanu sama. Řekni Brumbálovi, ať je připraven na můj vzkaz. Věř mi.“

Morganin hlas se vytratil s příchodem Pána zla.

„Drazí přátelé, dnes je významný den. Vyvolená, dívka z proroctví je mezi námi.“

Několik Smrtijedů se zasmálo.

„Nyní však nevypadá nebezpečně. Jsem rád, že jste se jí těch pár dní tak pilně věnovali. Ovšem nebojte se, dnes vás ještě o hračku nepřipravím. Ještě pár dní vám jí ponechám.“

Jeho poutavou řeč, přerušila Morgana.

„Jsi pořád stejný, Tome. Nevíš, že se říká sliby, chyby?“

Jeden ze Smrtijedů ji okamžitě uhodil.

„Jak se opovažuješ našeho Pána oslovovat nečistým jménem jeho otce!“

Morgana vyplivla krev hromadící se jí v ústech.

„I ve své poslední hodince budu tohle jméno používat.“

Smrtijed se jí chystal znovu uhodit, ale Voldemort ho zarazil.

„Jen ji nech, Michaele. Uvidíme, co bude Morgana říkat po dnešní lekci. Všichni se seřaďte a každý na naši Vyvolenou sešle Crucio.“

Severus viditelně zbledl. Jedna věc je přihlížet, ale mučit je něco jiného. Morgana, jako by vycítila na co myslí, nabourala jeho nitrobranu.

„Nepřemýšlej nad tím, jak se z toho vykroutit a udělej to. I já potřebuju, aby sis svoji roli udržel. Neboj, tohle není nic co bych nečekala.“

Zavřela oči a skousla ret. Neudělá jim tu radost, aby ji slyšeli křičet. Po chvíli přestávala vnímat, bolestí již téměř omdlévala. Ze rtů jí stékala krev, jak je měla rozkousané. Pak uslyšela známý hlas.

„Crucio!“

Konečně upadla do bezvědomí.

******

Severus spěchal do ředitelny. Před očima stále viděl bezvládné Morganino tělo.

Jak může tvrdit, že se z toho dostane? Merlin při ní stůj, jestli se vůbec dožije rána.

Do Brumbálovy pracovny vrazil bez klepání.

„Severusi!“

Snape se sesul do křesla a nebyl schopen slova. V očích bolestný výraz. Brumbál vyčkával. Pochopil, že Snape byl svědkem něčeho hrozného a nechtěl na něj naléhat. Severus však zjistil, že není schopný popsat zážitky poslední hodiny.

„Myslánka.“

Brumbál pochopil a ze skříně vytáhl zdobenou misku a postavil ji před Snapea. Ten si přiložil hůlku ke spánku a vložil vzpomínku do myslánky. Albus neváhal a ponořil se do ní. Když se vrátil zpět, jeho tvář zestárla o spoustu let.

„Co budeme dělat, Albusi?“

„To, co chce Morgana.“

„Cože?“

„Je to na ní, Severusi.“

Snape na Brumbála chvíli nevěřícně koukal a pak beze slova odešel.