Jako každý den, jsem seděla na okenním parapetu téhle schátralé budovy nazvané Dětský domov. Nesnáším to tu, ale lepší tady než tam, kde jsem byla. Koukám, jak vychází slunce. Obloha jako by hořela. Sluneční paprsky začínají ozařovat okolí. Vzhledem k tomu, že dnes je den návštěv, tak raději zůstanu zavřená tady. Což není nic tak nového. Všem se ztratím, žádný kontakt s ostatními nemám. Můj pohled mi sjel na mé nohy, kde byla jizva za jizvou. Byly tam zahojené, ale i čerstvé. Bylo mi jedno, že je někdo uvidí. Někteří to chápaj, a některým to je úplně jedno.
Bez vyzvání, nebo zaklepání mi vtrhla do pokoje jedna z vychovatelek. Jedna stará, protivná, kráva... Mitchell máš návštěvu, vykřikla na mě. Do pokoje mi vešla žena a muž. Hádám, že to byli manželé. Vychovatelka odešla a nechala mě tady s nimi samotnou.
Ahoj, pozdravila mě s úsměvem ta žena. Dobrý den, zašeptám. Jsem Chloe, natáhla ke mně ruku. Nedůvěřivě ji přijmu. A kolik pak ti je ? Můj pohled visí na tom muži. A odpovím sedmnáct. To je můj muž William, Muž se taky usměje. Chce ke mně natáhnout ruku, ale já ucuknu. Omlouvám se, řekne a odstoupí ode mě.
Jsi moc milé děvče. Tedy to nám říkali vychovatelky. Víš já a můj muž bychom chtěli dítě. No a tys nám padla do oka. Nechtěla by si patřit do naší rodiny ?
Když mluvila, její pohled spočíval na mých nohách. Já...Vlastně jsem nevěděla, co na to mám říct. Je tu spousta dětí. Tak proč já ? Víš, myslíme si, že si zasloužíš začít znova. Přijmeš naší nabídku ? zeptal se William. Mám možnost začít znovu. Zmizet odsud. Třeba znovu začít žít...
YOU ARE READING
Bad or Good
Teen FictionBudou se zde vyskytovat: Sexuální narážky, náznaky anorexie, sebepoškozování