Ve škole jsem už ani vydržet nemohla. Vztek a zároveň smutek na mě dopadal každou sekundu. Já to bez něj nezvládnu... MUSÍŠ IZZY. Ublížil ti...
Tohle mi hrálo furt dokola v mé hlavě celý den. Nejhorší byla matematika, nebyl ani metr ode mě protože seděl hned za mnou. Cítila sem ho... cítila sem jeho pohled... tohle už vážně nezvladám.
Říká se že čas nejlíp uzdraví všechny rány.
Po 2 týdnech:
Marcus se pokusil se mnou několika způsoby mluvit, ani nevíte jak to furt bolí... já ho vážně miluju...
„Izzy posloucháte mě?" Vyrušil mě učitel. „tak mi odpovězte na otázku" polkla sem. „Ano vím, že hlavní město Norska je Oslo." Třídě se uchechtla, nechapala sem proč. Myslela sem, že právě na tohle ptal. „Isabello, máme teď fyziku, né zeměpis" koukla sem se na hodiny a pak na rozvrh. Zeměpis sme měli poslední hodinu, ale teď máme fyziku a ta je poslední hodinu, to znamená že nemám ponětí co se dělo dneska celý den.
„Isabello!" Zařval na mě někdo když sem si kousek od školy zapalovala cigáro. „říkal sem ti ať nekouříš" objevil se předemnou Marcus. „já ti taky říkala ať mi neubližuješ, huh? A ani jedno nevyšlo hele." Prskla sem po něm. Šla jsem svojí cestou domu, stále za mnou šel Marcus. Přidával víc na kroku aby mě stihl. Když sme byli u silnice, kousek od mne zastavilo docela drahé luxusní auto. „ahoj. Hele neznáme se odněkud?" Zeptal se mě hnědovlassý kluk, který mi byl dost povědomí. „taky si myslím" Zasmála sem se. počkat... „ROBINE!" Došlo mi kdo ten kluk je. „IZZY!!" Vyšel z auta, které nechal stát jen tak na silnici a šel mě obejmout. S Robinem sem dřív chodila často na párty, takže sme se vídali jen tam. Tohle je poprvý co ho potkávám normalně, vypadá ale vážně dobře. Proč by Marcus nemohl žárlit?
„chceš někam zajít?" Zeptal se mě Robin. Bylo mi jasný že to Marcus slyšel, protože sem viděla jak se zatvářil. „jasně, proč ne?" Zasmála sem se a společně sme šli k autu. „my lady" otevřel mi Robin dveře při čem sem se musela začít smát. Protože tón kterém řekl 'my lady' byl vážně vtipný. Sám po té taky nastoupil do auta a jel někam pryč z Trofors. „kam jedeme?" Zasmála sem se. „nejspíš do Mosjøenu." Odpověděl hned, ale něco mě překvapilo. Zastavil u leda na odpočívadle. „co děláš?" Zeptala sem se, ale neodpověděl. „nehodláš mě teď zabít a zakopat tady do lesa, že ne?" Robin se začal smát. „ne jen bych chtěl... víš jak sem měl tu holku.. byla se mnou často na párty..." začal vyprávět. „jojo vím, proč?" Usmála sem se. „podvedla mě, chtěl sem se s někým taky vyspat... chci jí to hrozně moc vrátit, jakoby chápu. Je to divný za tebou přijít a jentak si říct o sex, ale ty si vždy byla taková nezávislá tak mě napadlo, že bysme.. " zarazila sem ho. „vlastně mám teď úplně ten stejný problém" svůdně sem se na něj podívala a Robin mě ihned začal líbat.
Nemyslím si, že dělám dobře, ale .... hrozně moc to potřebuju vrátit Marcusovi...
Promiňte že až po dlouhé době, ale mám toho teď moc. Snad se líbí. Ilysm🔥❤️ btw. Promiňte za krátkou kapitolu.
