Forever

Úvod

"Budeš mi chybět Niki." obejmu svou nejlepší kamarádku. "Strašně moc." zmáčknu ji pořádně na rozloučenou.

"Ty už mi teď chybíš." zasměje se a zadržuje pláč. Poznám, kdy se jí chce brečet a právě teď to na ni jde vidět. Není divu. Niki znám už od malička. Už ve školce jsme byly nejlepší kamarádky a nic nás nerozdělilo. Až do dnes, kdy se musí Niki odstěhovat s rodiči na druhou stranu světa. "Budeme si psát každý den."

"Budeme-slibuju." pustíme se konečně. Niki si sedne do auta, připoutá se a naposledy mi zamává. "Pa." řeknu polohlasem a mávnu na ni. Její táta ještě zatroubí na rozloučenou a odjedou. Sleduji jejich auto, jak pomalu mizí.

Teď jsem zůstala sama na Michelle, na holku, která je tak falešná, že ji ani nevěřím nos mezi očima. Bohužel žijeme na venkově a ona je jediná holka v mém věku, která tu je. Pak je tu ještě můj kluk Austin, ale v poslední době si moc nerozumíme. Jako bychom neměli o čem mluvit. A nesmím zapomenout na svého opilého brášku Damona, který si s ničím neláme hlavu. Když ho něco trápí, sáhne po flašce a za chvíli ho už nic netrápí.

Tyhle letní prázdniny budou příšerné a ty další a další a další taky.

Všechny prázdniny teď budou bez Niki příšerné. Kéž by se stal zázrak.