Jak přijdu domů pozdravím mamku a jdu se navečeřet. Máme krupicovou kaši, protože mamka zapoměla jít do
obchodu. Ale to nevadí. Jdu se vykoupat řeknu mamce. A jdu do sprchy. Potom si lehnu do postele a podívám se na messenger a tam mam 3 nové zprávy od House: Ahoj dnešek byl super sejdem se zítra v parku než začne škola?? Chtěl bych ti něco říct. Ale jen my dva!
Odpovedela jsem ze jo ze mi to nevadí.
On poslal smajlíka:❤☺
Já taky:👌😐
Nechapala jsem totiž tomu proč se chce sejít. Co tak nutného a tajného potřebuje probrat. Chvíli jsem nad tím přemýšlela a pak jsem usnula. O půlnoci jsem se vzbudila a přemýšlela nad Housem. Nemohla jsem spát. Nastavila jsem si teda budík na 6:00 abych se vzbudila.
Ráno zazvonil budík a já vstala. Mamka se na mě podívala proč tak brzo a já jí odpověděla že mám sraz s Hausem. A ona odpověděla že jo a že nemám zapomenout jít do školy. Jojo odpověděla jsem a vyrazila. V parku už čekal House. Přívítal mě ale tvářil se nějak neklidně. Co se děje? Zeptala jsem se. Já já chtěl bych ti něco říct. Vymáčkl ze sebe. Víš Tini já tě miluju. Řekl a začervenal se. Oou....To jsem nečekala. Řekla jsem. Víš já tě už od 6.třídy neberu jako kamarádku. Řekl. Já nevěďěla co říct a tak jsem utekla do školy. Vím, je to divné. Když jsem doběhla ke škole tak už tam na mě a Hause čekali. Doběhla jsem k nim a pozdravila je. Taky mě pozdravili. Ajeje princeznička jde řekla jsem když k nám namířila Mína. Náš uhlavní nepřítel. Tam kde jsme my je i ona. No jo no, co se dá dělat. Hele kdo půjde dnes ven zeptal se Wedry. Nikdo neodpověděl. Minuta ticha...
Asi já řekl hlas který se k nám pomalu blížil. Byl to... no kdo jiný než House. V nějaké špatné náladě ne?? Zeptali se ho všichni jednohlasně. No jo no hold se nedá nic dělat.
Ahoj všichni tak tohle je další kapitolka...
