14 gum a Eliška

A

První školní den se blížil. Spousta žáků přestupovala na vyšší vzdělání. My se, ale zaměříme na skupinku, kterou čeká za rok zkouška dospělosti. Většina to řešila alkoholem. Prostě stačí se napít a uvolnit, aby zapomněli. Další to vůbec neřešili. Jiní se stěhovali na internát. Každopádně byste mohli slyšet povzdechy typické pro pubertální výrostky.

První den nezačal jako každý jiný. Spousta gum měla zapnutý budík s otřesným a neskutečně otravným zvukem. Dokážete si představit ty nadšené výrazy plné odhodlání? Ne? Já také ne. Spousta žáků se nejspíše vzbudila s vyděšenými pohledy, protože už zapomněli, jak zní budík. Pokud tedy nezačali volat, že hoří, vypnuli telefon (pokud ho nevyhodili z okna nebo neroztřískali o zeď) a ještě na pět minut zavřeli oči.

Zde se mohou cesty lišit. Někteří se poté opravdu vzbudili, pro jiné zase přišli rodiče. Ti co vstali přesně, celé ráno prozívali. Udělali ranní rituály, na které byli zvyklí, jen je dělali o pár hodin později. A už trošku přijali, to že prázdniny jsou u konce a oni jsou právě na cestě do té šedé, polorozpadlé budovy. Ti druzí na sebe hodili první oblečení, které měli ve skříni, na zemi nebo pod postelí.