Stála jsem v rohu místnosti a pozorovala okolní dení....
Jedna polovina hostů po skupinkách popíjela víno a horlivě probírala nějaká témata.A ta druhá obléhala stoly které se prohýbaly pod návalem jídla a snažila se nasytit. jídlo které obsluha neustále nosila tak průběžně ubývalo a nahrazovalo ho další. Několik lidí si dokonce nabírá do kapes oblohu a koření-do takového obleku se toho moc nevejde.-
Vedle mě stál v černém smokingu James s nepřítomným výrazem.
Když ucítil můj pohled otočil svůj ledový obličej k tomu mému.
Ano nedivte se mu v této době bylo očumování lidí bráno jako špehování-a spousta dalších gest-bylo mu 40 a měl ženu, Victorii. Je to velice okouzlující dáma ale je nemocná a z platu služky na doktora nikdy neviděláte....
''Promiň jen-''
neztačila jsem to doříct a....
Kolem mě šel před malou chvílí číšník s červeným vínem....někdo do něj ztrčil a všechen obsah se vylil zrovna na mou bílou zástěru u černého oblečku pro služebnictvo-pokud ovšem nepočítám koberec ze kterého má paní nebude jednoznačně nadšená- hudba v sále utichla a všichni zpočinuly zrakem na mne a číšníkovy který se snažil vysušit louži rudého vína na koberci....z rozzuřených a zkoumavých pohledů se ztávaly pobavené a pohrdavé.
Jedné polovině sálu začaly cukat koutky ůst a z té druhé už byl slyšet hlasitý smích.
Nevydržela jsem to, zvedla se z podlahy a běžela pryč ze sálu.
Cestou sem si utírala uslzené oči a vyhýbala se lidem kteří po nadměrném užití alkoholu spali snad ůplně všude.
Vyběhla jsem prvními otevřenými dveřmi na terasu.
Bylo zde několik líbajících se párů od služebnictva až po šlechtice a dvořany.-dokonce i Cinthia-.
Sešla jsem schody a na podsledním se posadila.
Sundala jsem si promočenou zástěru a mrštila jí naštvaně vedle sebe což způsobilo další vlnu vzlyků.
Složila jsem hlavu do klína a pozorovala potemělou zahradu před sebou.Ignorovala jsem to že bych se měla převléci a jít zpět.
Ne, dnes už ne.
Nechci být vystavena dalším posměškům a narážek typu podívejte se na to nemehlo a další podobné nechci aby si na mě všichni ukazovali prstem.
A dost, musím být silná přece kvůli takovéhle prkotině nebudu brečet. V životě jsou horší věci než vymáchání se v předraženém víně.
Setřela jsem si slzy a vyrazila k sobě do pokoje,nechtěně jsem při to m do něčeho , nebo spíše někoho narazila...;)).
''promiňte''
Nechápavě se na mě podíval.
A je to tu zase....jestli jte si mysleli že za mnou přišel utěšovat mě jste na omilu.
Zacukaly mu koutky a ze zrychleného dechu se mu nadzvedaly ramena.Nechápala jsem jeho další gesto kdy na mě vylil další várku červeného vína ale bylo to dost na to abych mu vlepila facku a vrazila mu moji mokrou a růžovou zástěru do ruky....Šlechtic ne-šlechtic.Slušné chování mu nic neříká, myslí si snad že k člověku který ho může bez otálení zabít se může chovat takhle...?
Otočila jsem se a naštvaně vydupala schodiště nahoru do mojí komůrky.
Postel a truhla na moje věci.A prostě nabílené stěny aby v tak mlé místnosti byla laespoň kapka světla z malého okna s potrhanými rudými závěsy...
Sunadala jsem z krku zlatý medailon; kruh ve kterém byl stočený rudý drak s černými drahokamy místo očí.
Přejela jsem po něm palcem a odložila ho na postel.
Rozevřela jsem truhlu a vytáhla koženou lehkou zbroj a vysoké boty...Sáhla jsem pod postel a vytáhla jsem luk a toulec s 60ti šípy.
Nasadila jsem si na hlavu kápi a sebrala z postele medailon....
*************
V rychlisti jsem Aristovy dala uzdu a sedlo.
Vyvedla jsem ho z boxu a následně vyjela ze stájí a mířila si to přez město rovnou do lesa....
Byla tma ale přesto jsem věděla kam jedu...
Zastavila jsem před menší mýtinou a zaparkovala koně ke stromu.
Slezla z něj a vydala se doprostřed vykáceného kruhu.
''Co tak brzo.?''
''Nedělej že nevíš.''
''Samozřejmě že jsem to viděl. Snad nepochybuješ o mé schopnosti''
''O Našich zchopnostech....Leonardo...''
Ušklíbla jsem se a otočila se,stál za mnou.
''Elizabeth''Usmál se a přikročil blíže ke mě že jsme od sebe byli na metr daleko...''Vemu koně dovnitř, po lese pobýhá více lapků než obvikle, myslím že je to kvůli Game....''
Jen jsem přikývla a vydali jsme se kolem srázu směrem k jeskyni...
''Co Lars už jsem v něm nebyl třicet let.''
''Ehh...Ani tam nechoď za tu dobu se hodně zmněnilo...pobíhaj tam zloději a v noci dokonce přívrženci lapků za tenhle týden přibylo 5 mrtvých z toho pouze dvě ženy.Všude pobíhají krysi a kvůli nim i jednu budovu museli ztrhnout''
Povzdechl si a zklopil pohled k zemi.
Chtěla jsem změnit konverzaci a tak jsem se zeptala.:''A co rodina.''
Při lovu jsme přišli o Christine , vychýlila se z řady a za tu chvíli ji ztihli přepadnout vlci....v lese ubylo zvěře kvůli lovcům kteří loví buď pro pána nebo pouze pro kožešiny většinu se zvíře zpálí místo aby to odnesli do lesa.Vlci a medvědi jsou pak kvůli hladu agresivnější.''
''A co zvěromágové?''
''našli jsme jednoho pod Šedou horou promrzlého tak jsme ho vzali domů....řekl že celý jeho kmen vypálili kentauři z Gönkova lesa ....(větší blbost jsem si vymyslet nemohla:D)
''Takže jsme přišli o zpojence...''
''Bohužel....myslím si že nám s lapky , gobliny a horskými obry nepomohou ale určitěse se k nim nepřidají.Přece jen jsou mezi nimi rozepře už přez třitisíce let.''
''A co Elfové zroklinky.''
''Ti se momentálně zajímají jen o temný les ze zříceniny se šíří temná magie.''
''Tak koukám že město Lars za těmi zlatými hradbami je v bezpečí alespoň zvenčí....nebezpečí uvnitř je daleko vážnější ale nikdo se o to nezajímá. Král je naprosto nezchopný a vláda bez jeho svolení nezmůže vůbec nic.Nikdo město nehlídá a tak se zvedá kriminalita...
Hranice se daly zavřít a sousední království se bojí tak že za posledních 26 let neposlalo žádného špeha a tak žije v falešných obavách z útoku z naší strany které se ovšem za královy vlády nikdy nedočkají....''Zatnula jsem ruce v pěst.
Rozhostilo se ticho a tak až teď jsme mohli slyšet praskání větviček..
Otočila jsem se za sebe ale nic jsem neviděla. Mávla jsem nad tím rukou ale jakmile jsem se otočila zpět před námi stál hladový medvěd....''A kruci.''
Ták , rady je nová kapitola....mimochodem(Nevím jestli to čteš :))) chtěla bych jí věnovat ImaginationReny....taky píše....našla jsem její knížku Impossible je to skvělý nápad.Tak se na ní určitě jukněte.
I love u guiz...!
ČTEŠ
Game: dračí legenda
FantasyKaždé čtyři roky se konají Game... Každé čtyři roky vyjdou ze hry tři vítězové a stovky poražených... Ovšem.... Každých sto let se hraje o něco víc... Každých sto let vzlétnou k nebi dračí jezdci. Nebe potemní a měsíc zakryje slunce na znamení rovn...