,,Vážně?" V očích se jí zazářilo. ,,Kde je?" Dychtivě se zeptala. ,,Má ho ta dívka co s tebou mluvila." Nebyl si jistý, jestli dělá správnou věc. Měl smíšené pocity, chtěl utéct, ale krása záhadné dívky ho přinutila zůstat. ,,Nemáš ji moc rád, co?" Podezíravě se na něj podívala. ,,Jinak bys jí takhle rychle neudal." Znova se usmála, a položila se. ,,Já jsem ji neudal, jen se jí snažím pomoc od toho kamene. Podle mě to není obyčejný kámen, takže byste si ho měla vzít." Vyklopil ze sebe nakonec a raději odešel. ,,Čarodějnice. Opravdu." Mumlal si pro sebe. Cestou vrazil do Katherine, ale ani se nezastavil, šel prostě dál. Malá zelenooká dívka se pootočila, avšak poté šla dál. Otevřela dveře, ihned je zabouchla a zamkla. ,,Trochu soukromí, ne?" Usmála se a sedla si. ,,Teď vážně, kdo jsi." Podívá se dívce přímo do očí. ,,Jsem Adele. Jsem z Asgardu a jsem polobůh. Takhle, Je mi jedno že mi v podstatě nerozumíš, ale musíš mě vyslechnout. Lidé v mém světě jsou v ohrožení, můj bratr ve smrtelném. Potřebuji od tebe ten kámen, dám ho jednomu mužovi, a vše bude v pořádku." Katherine na ni koukala s otevřenou pusou. ,,A tomuhle já mám jako věřit? A jak víš že je to tento kámen? Vždyť kamenů je na světě spoustu, tak si vem nějakej jinej můžeš jít." Obě dívky se na sebe rozpačitě dívaly. Najednou se Adele začala měnit, její vlasy zčernaly, oči se změnili na oříškově hnědé a i její rysy se změnily. ,,Takhle bys mi důvěřovala víc?" Zeptal se teď už Jake sedící na posteli. Katherine nemohla uvěřit tomu, co se stalo. ,,Jak to, vždyť, co?" Vyplácla ze sebe a dál si Jakea, tedy vlastně onu záhadnou dívku prohlížela. ,,Jsem to pořád já, Adele, jen umím měnit podoby. Nechceš vědět jak Jake vypadá bez trička?" Vyhrkla, a začala si svlékat triko. ,,Adele ne, nedělej to, ne!" Propukne v smích. ,,No, moc svalů nemá, ale v obličeji je hezkej." Obě dvě umírají v záchvatech smíchu. Poté co se uklidní, Adel si vezme zpátky svojí podobu, vrátí se k tématu u kterého skončily. ,,Dala bych ti ten kámen, ale nejde to. Když jsem byla malá, několikrát mi ho chtěli vzít, ale on jakoby se bránil. Vždy když se někdo kamene dotkl, popálilo či ho to zabilo. Když jsem si to zkoušela sama sundat, také to nešlo." Omluvným pohledem se na ni podívala a sklopila pohled. Mezitím, co si dívky povídaly, narazila na piráty další loď plná pirátů. ,,Zajmout, potom uvidím co s nima!" Piráti přeskočí na jejich loď a začnou všechny svázávat. Mezitím Jake doběhne dolů za dívkami. ,,Musíte zmizet, zaútočil kapitán Marián!" Bušil na zamčené dveře. Katherine jim chtěla běžet napomoc, ale Adele ji zastavila. ,,Jestli nemůže jenom kámen, musíš i ty." Chytne ji a vyletí do vzduchu. Ani nevěděla jak, ale zavřela oči. Otevřela je, až když cítila pevnou zem pod nohama. ,,Nevim kde jsme, ale jestli máš v plánu dát ten šutr chlapovi kterej chtěl všechny zabít, nebylo by lepší proti němu bojovat? A vůbec, proč si nás vzala sem? Měly jsme jim pomoct!" Chtěla ještě něco dodat, ovšem došla jí slova. Oblečení Adele se začalo měnit na fialové šaty s dlouhým rukávem. ,,Jak si to.. to je dobrý." Podotkne a rozlhédne se. ,,Tohle? To nic není. Tady v Asgardu bych se nemohla ukázat v tom co jsem měla před tím. A teď pojď." Kráčely krásném duhovém mostě, Katherine nestačila zírat co tam vše bylo. Po chvíli ticha už jí to nedalo a zeptala se. ,,Co chceš dělat?" Pohlédla na Adele, která jí ovšem nevěnovala žádnou pozornost a odpověděla prostě. ,,Chci ho zabít. Chci zabít Silase." Katherine nějakou dobu trvalo, než jí došlo, že Silas bude nejspíš onen muž kterému měla Adele dát ten kámen. ,,Silas?" Stejně zvědavost opět vyhrála. ,,Ano, tak se jmenuje." Adele se usmála a pokračovala v cestě. Došly k paláci, kde Adele nechala Katherine čekat veknu a sama šla dovnitř. Zatím co tam tak čekala, všimla si jak je město prázdné. Než ho stihla vyrazit prozkoumat, Adele se vrátila. ,,Nejsou tu, nikdo tu není. Celé město mi přijde takové divné." Nechtěla ji moc stresovat, už to, že je tady pro ni bylo dost, ale tohoto si musela všimnout sama. ,,Třeba jsou jen na dovolený," napadne Katherine, ale když jí došlo co řekla, musela se zasmát. ,,Ne, podle mě jsou tady jen se schovávají." Řekla Adele trochu reálnější možnost. Popošly o pár kroků, když se s Adele něco stalo. ,,Ne!" Zakřičela z ničeho nic. ,,Co? Co ne?" Byla zmatená, nevěděla jestli má zůstat stát, nebo naopak běžet. Adele se rozkašlala a spadla na kolena. ,,Jsi v pořádku?" Přiběhne k ní ihned Katherine. ,,Uteč." Vyhrkla a chytla ji za ruce. ,,Nenechám tě tu, ne v tomhle stavu." Snaží se jí pomoc dostat zpět na nohy. ,,Musíš do lesů. Už běž." Když viděla, že Katherine nehodlá nějak se hnout, zařvala. Katherine se polekala a utíkala k lesům, ve kterých se chtěla schovat. Běžela jak nejrychleji mohla, aniž by věděla kam. Konečně dorazila tam kam chtěla, zastavila se jestli je to správně. Neznala to tam, bála se vkročit do těch tajemných lesů. Pro jistotu si vzala klacek ležící vedle ní a odhodlaně vešla do lesa. Jakmile ušla pár kroků, přišlo jí, jakoby se les za ní zavřel, nevěděla kam pokračovat, ani nevěděla kudy zpátky. Najednou uslyšela hlasy, které se dost rychle přibližovaly, až nakonec spatřila lidi či co to bylo. ,,Neboj se, mi ti neublížíme." Začal jejich velitel - domysela si. ,,Kdo jste? Jestli se mě jenom dotknete, přetáhnu vás tímhle klackem po hlavě." Pevněji chytne klacek a napřáhne ho proti nepřátelům. ,,Jen chceme ten kámen co nosíš na krku."
Pokud chcete vědět víc o Adele, přečtěte si příběh od Adele47456 War.
ČTEŠ
Dark Sea (Marvel)
Fantasía,,Kde jsi. Ukaž se!" Zoufale se rozkřikne po místnosti. Rozhlížela se pořád dokola, jestli náhodou neudiví někoho jiného. ,,Mě neuvidíš, já jsem ty." Nevěří tomu, v její hlavě nikdo být přeci nemůže. Parazit. Byl to přesně ten parazit, o kterém mluv...
