Ahoj všichni! Asi se divíte, že nevydávám překlad, ale nebojte ten bude brzo💕 jinak tohle je věc, kterou jsem napsala před strašně dlouhou dobou a bála se to vydat. Ze začátku je to takové trochu nůďo a vypadá to jako little bit mainstream věc, ale věřte mi že nebude💓 dejte mi vědět, jestli je to totál shit nebo ne. Jsem připravená to ještě dneska stáhnout zpátky, protože si nejsem jistá❤ překlad brzo❤❤
Luv yaaa
Vendul_
Caitlin
Šla jsem školní chodbou a koukala se všude po mojí nejlepší kamarádce. Zase nikde. Typická Sheila. Upravila jsem si svoje šedivé tričko a kousla se do rtu. Když jsem Sheilu nikde nenašla, zamířila jsem si to ke své skříňce petrolejové barvy, kde už na mě čekal Thomas. Můj otravný starší bratr.
,,Zdar škvrně!" zahalekal na mě a na tváři se mu rozlil škodolibý úsměv. Je jenom o dva roky starší. Proč škvrně?
,,Nazdar debile."uchechtla jsem a bouchla ho do hrudi. Máme spolu celkem dobrý vztah, i když mě někdy dost sere.
,,Připravená zažít nejlepší rok svého života?" vyjekl nadšeně, zatímco se opíral o skříňku vedle té mé. Odklonila jsem pohled od mých "zajímavých" učebnic a koutkem oka se na něj podívala. Zase koukal po nějakých holkách. Odfrkla jsem si a pokračovala v prohrabování mé skříňky.
,,Víš myslím si, že chci hlavně projít." řekla jsem mu zamyšleně. Chtěla bych být tenhle rok úspěšná ve škole. Věděla jsem, že zase začne s těma kecama: ,,Cait, je ti sedmnáct. Měla by ses bavit! To já v tvým věku..." a právě tomuhle známýmu příběhu jsem chtěla zabránit.
,,Každopádně ty bys už měl jít. Za chvilku zvoní a čtvrťák čeká!" zamávala jsem mu rozvrhem před obličejem a vrazila mu ho do ruky. Otráveně protočil oči a něco si zabručel sám pro sebe.
,,Dobře už jdu, ale chci abys věděla, že je divný tisknout svýmu devatenáctiletýmu bráchovi rozvrh. Jseš divná. Moje malá divná sestřička." vyhrkl ze sebe rychle a začal utíkat, protože věděl, že za ním poběžím. Jenom jsem se uchechtla a vrátila se ke své skřínce, kterou jsem zvesela zabouchla a společně se zvoněním jsem se vydala do třídy.
Před dveřmi do třídy se na mě nahrnulo strašně moc lidí a společně s nimi i Sheila.
,,Zdar zlato, trochu jsem nestíhala." řekla nervózně a objala mě. Usmála jsem se nad ní. I když se většinou tvářím, že mě její pozdní příchody po ranní kocovině štvou, mám to na ní ráda. Kdyby nepřišla pozdě, nebyla by to ona. Přikývla jsem a radši ani nic neříkala.
,,Jak bylo v Evropě?" zeptala jsem se, když jsme si sedali do poslední lavice, protože...Sheila. Někdy si připadám jako její trapná kámoška, ale ona už mi kolikrát říkala, že to tak nebere. Kousla jsem se do rtu a zapřemýšlela se o tom. Nejsem jako Sheil, i když bych moc chtěla. Nedokážu se tak odvázat jako ona.
,,Celý prázdniny s rodičema? Nůďo! Bylo to celkem fajn, ale příští prázdniny hodlám být s tebou. Mám je ráda, ale chápeš." mrkla na mě a já se nad ní uchechtla.
,,Copak jsi dělala ty?" drnkla do mě a v zrcátku si začala přemalovávat rudou rtěnku.
,,Randila s Netflixem, jedla zmrzlinu a proto teď vypadám, tak jak vypadám." povzdechla jsem si a smutně na ni koukla.
,,Vypadáš skvěle jako vždycky. Chyběla jsi mi." Sheila na chvilku odhlédla od zrcátka a její modré oči se zahleděly do těch mých. Věděla jsem, že má problémy s vyjadřováním citů a vždycky když mi něco takového řekla, potěšilo mě to.
,,Ty mě taky, Shail." řekla jsem, ale to už naše třídní přišla do třídy. Ještě jsme na sebe s Shail stačili mile kývnout, ale pak už jsme dávali pozor.
