Avengers: Kill-Woman

10

Nikdo si už na Kate Dalyovou nevzpomene. Ani Peter. Naposled jsem ho viděla, když mé falešné já držel v náručí. Brečel a něco si povídal. Pozorovala jsem ho do doby než k němu přispěchali ostatní. Musela jsem utéct. Napadl mě Quinjet. Je to špatný nápad, já vím, ale potřebuju se dostat rychle pryč. Dnes ještě přespím v nějakém motelu. Potřebuju se rozloučit. Pak se vytratím, někam hodně daleko. Nastoupila jsem do quinjetu. Nevím jak se ovládá. Všechno je jednou poprvé. Sedla jsem si na místo pilota. Ťukala jsem do nějakých náhodných tlačítek. Slyšela jsem jak se nastartoval motor. Nevěděla jsem vůbec co mám dělat. Zkusila jsem tedy vzlétnout. Zatím v pohodě. Nemohla jsem tomu uvěřit. Já doopravdy vzlétla! Už jsem letěla. Zkoušela jsem najít automat, a nastavit kam chci letět. Konečně! Snad jsem to zadala správně. Když už quinjet sám letěl. Přemýšlela jsem nad tím co se stalo, a co se stane. Chci být s ním, ale nejde to. Viděla jsem jak mi umíral v rukou. Musela jsem tomu zabránit. Do oči se mi nahrnuli slzy. Hodně slz. Chtěla jsem přestat, ale nešlo to. Když jsem se uklidnila, přemýšlela jsem. Kam půjdu? Jak mám vypadat tak aby mě nikdo nepoznal? Musím hlavně změnit barvu očí. Peter by je hned poznal. V hlavě jsem si představila, jak bych mohla vypadat.
Tmavě hnědé oči, hnědé vlasy, nos jako rolničku, štíhlá postava.
Byla jsem spokojená. Vadilo mi, že se musím zase vydávat za někoho jiného. Radši bych byla sama sebou, ale to nejde. Teď už jen vymyslet jméno. "Claire Shimer" to není špatný. Konečně na místě. Quinjet přistál na louce blízko města. Vyšla jsem z quinjetu. A když jsem uviděla město, jakoby na mě všechno delehlo. Uvědomovala jsem si, že se nesmím vrátit, že dnes Petera uvidím naposledy. Zadržela jsem slzy. Na dala si kapucí, a šla směr město. Cestou jsem přemýšlela kam půjdu. Dávala jsem tomu volnou ruku. Není to pro mě nic nového. Ale i tak. Nikdy jsem nepoznala nikoho jako he Peter. Bylo mi líto, že jsem to musela udělat takhle. Ale aspoň mám jistotu, že mě nebudou hledat.