Game: dračí legenda

3.kapitola

''No to mě potěš''

Předemnou se do vzduchu tyčil medvěd a zuřivě mi ukazoval tesáky....

Vedle sebe jsem slyšela hluboké zamručení nebyl to medvěd nýbrž leonardo...''to sis nemohl vybrat jiný místo kde bych tě alespoň mohl usmažit.'' hekl...v tak těžké situaci by vám stál každý chloupek na těle ale já se začala smát.

''Ach Leonardo , humor tě neopouští i když před tebou stojí medvěd na zadních a chystá se z tebe udělat -vtomto případě-půlnoční svačinku....''

Medvěd skočil na Leonarda a složil ho k zemi jen tak tak si ztihl dát před sebe meč a tlačil proti němu čepelí....

''Tak tam tak nestuj a pomoz mi....ten smrad co se line z jeho úst mě zabíjí místo těch tesáků co mu vyčnívaj z tlamy.''

Potřebovala jsem nějak odvést medvědovu pozornost od Leonarda a tak mě nenapadlo nic lepšího než vzít jeden z mnoha kamenů a hodila jsem ho poněm....

Těsně vedle....letícího kamene si vůbec nevšiml.

Medvěd šmátl rukou po Leonardovy který ležel pod ním.Naštěstí ztihl uhnout hlavou a tak to zchytal do tváře.-to bude pěkná jizva-.''Dělej!!!''zařval na mě a snažil se mečem odtáhnout medvědovu hlavu.

V panice jsem chytla do ruky núž který jsem měla za pasem a vyběhla proti medvědovy.....

Vrazila jsem mu nůž do těla.

A jelikož je moc malej tak jsem jim jen odvedla pozornost od Leonarda přesně to co jsem chtěla.

Medvěd zlehčil váhu kterou se opíral o Leonarda tak že si ztoupnul na zadní. Medvěd se nepatrně nakláněl na mojí stranu ale to už Leonarduv meč visel z těla medvěda a ten mě nekompromisně zalehl.

začala jsem křičet na Leonarda ať mě vytáhne z pod tý zdechliny protože jsem se nemohla pohnout.

''Ach jo .... dělej... člověk ti tu zachrání život a ty mu ani nepomůžeš.''

Leonardo přizpěchal blíž a začal medvěda valit ke straně.

''Aspoň máme co k večeři.''

Uchechtla jsem se a sundala z koně provaz kterým jsem uvázala medvěda ke koni...

Zbytek cesty jsme žvatlali o zbytečných a nepodstatných věcech.

Leonardo zastavil a protáhl se....''tak a jsme tu.'' Zašklebil se a prohnul v zádech....''Neříkej mi že tě ta cesta tak zmohla.'' ''tss...spíš ten medvěd.'' zasyčel....'' staříku.''Chtěla jsem ho vyhecovat k dalšímu boji-tentokrát se mnou-ale přerušilo nás hlasité zaskřípání...

Otevřela se škvíra ve dveřích a z nich koukaly dva páry zlatých očí.

''Kdo je tam...?''ozvalo se jednohlasně...

''Rone Misty otevřete ty dveře.''

''Nejdřív chceme znát vaše jména...''tentokrát se ozval jen chlapecký hlas''

Leonardo chtěl něco namítnout ale já jsem ho přerušila hned co otevřel pusu...''tady je Elizabeth a Leonardo.''

Věnoval my pohled alá jsi mrtvá.

Zakroutil hlavou a zkřížil si ruce na prsou.

''Elizabeth...?'' zeptala se pisklavým hláskem pro změnu holčička.

Okýnko se zavřelo a já jen slyšela tiché nesrozumitelné hlásky a Leonardovo povzdechnutí a brumlání si ''pod fousy''.

V tom se rozletěly dveře a z nich vypadly dvě hlavy se zářícími zlatými kukadly-holčička v béžových šatečkách se ke mě rozeběhla a těsně za sebou měla kluka v modré košili...a oba po mě skočily a svalily mě na zem....

''Elizabeth...Elizabeth''začaly křičet a hopsat kolem mě...''Elizabeth je tady...''začala volat Misty a odhopkala do vnitřku domku.

Zanedlouho přiběhla celá rodinka včetně babičky které na rameni seděl fialovo-modrý Xerox - zvíře podobné drakovi jen je o hodně menší a okolo kterého září aura která vystihuje jeho náladu. Leonardova syna Luka který držel okolo pasu těhotnou Destiny....a Sarah-Leonardova žena , a abych nezapoměa i Ron a Misty.

Dům ve kterém žily byl malý ale ůtulný. Zkoro celý byl porostlý břečťanem který obepínal dům a zasahoval částečně do hory.

Tmavá dřevěná střecha pokrytá mechem a několik zlatě zářících prosklených oken které lemovala suť z kamenů.

Zvenčí chatrč uvnitř nádherný dům ve viktoriánském stilu.

Všichni jsme se rozešli k ohništi....sundali z medvěda kůžia vykostily.

Když jsme opékali to maso Leonardo jim vše převyprávěl a pokračoval i když jsme jedli. Pochopitelně byli všichni zklamaní co se z talo z města tudíž z Larsu.

Všichni šli zpát ale ještě předtím tam Leonardova žena Sára nechalatalíř s kusem medvěda.

Nic neříkala a tak jsem ho tam nechala ležet.....