Cesta za Pánem zla

46. Máme šanci

Morgana seděla v Brumbálově pracovně a pokoušela se odpovídat na jeho otázky ohledně svého zajetí.

„Albusi, nechápu co chcete slyšet. Od Severuse musíte vědět dost na to, aby jste měl obrázek o mém zajetí. Rozhodně to není nic, co bych si chtěla připomínat.“

Se vzdorovitě zvednutou hlavou hleděla na Brumbála.

„Víš, Morgano, docela by mě zajímalo, proč tě držel. Mohl tě kdykoliv zabít.“

„Mám dvě teorie. Buď mě chtěl zlomit nebo se bál vzpoury, těch co mi věří.“

Albus se zamyslel dříve než odpověděl.

„Zajímavé. Napadlo tě, že by k tobě Tom mohl cítit zbytek náklonnosti a proto tě nechal naživu?“

Morgana se na Albuse v šoku dívala a pak se hlasitě rozesmála.

„Albusi, bez urážky ale stárnete. Tom nemá city, jediný cit, který zná je touha. Touha po moci. Tohle je naprostý nesmysl.“

„Dobrá tedy. Pořád mám ale dojem, že mi neříkáš vše.“

„Nejspíše nemám šanci si před vámi skrýt jakékoli tajemství, že ano? Vím, kde je viteál.“

Tentokrát to byl Brumbál, kdo na Morganu překvapeně koukal.

„Tom ho má v sídle. Zasazený do trůnu. Je to Zmijozelův medailon. Jsem si tím stoprocentně jistá.“

„To ovšem značně komplikuje situaci. Jakmile se k medailonku dostaneme, což je nepravděpodobné, tak Voldemort jeho ztrátu okamžitě zaznamená.“

„Ne tak docela. Mám plán. Nejprve si však musím ověřit pár informací v knihovně.“

„Smím se zeptat jaký plán?“

„Vše vám povím, až si to kompletně sesumíruji. Jako ředitel školy máte přehled o zdejší knihovně. Najdu tam nějakou knihu o kouzelných iluzích?“

Brumbálovi se rozsvítilo. Dokázal si zhruba představit, co bude obnášet Morganin plán.

„V knihovně by se měly nacházet tři díly Lexikonu iluzionistických kouzel. Nemýlím-li se, bude v oddělení s omezeným přístupem. Ještě nějak ti mohu pomoci?“

Morgana se na malý okamžik zamyslela a přikývla.

„Jsou knihy o lineárech na stejném místě jako kdysi?“

„Ano. Jejich umístění se nezměnilo.“

„Děkuji, Albusi.“

Cesta do knihovny jí přišla nepřiměřeně dlouhá, ale ještě delší bylo přemlouvání madam Pinceové, že má svolení přímo od ředitele ke vstupu do oddělení s omezeným přístupem. Lexikony našla poměrně rychle. Horší to bylo s knihou o lineárech. Na svém původním místě nebyla. Při procházení titulů narazila na knihu o magickém potenciálu. Přidala ji k lexikonům a pokračovala v hledání. Po dlouhé době to vzdala a vytáhla hůlku.

„ Accio Lineáry mocné!“

Neočekávala úspěch a proto byla překvapena, když ji kniha vletěla do ruky. Celou kupku knih odlevitovala ke stolku v rohu knihovny a pohodlně se usadila. Věděla přesně co hledá. Pokud se jí pomocí iluze podaří stvořit falešný viteál a zároveň vylákat Toma ze sídla, má velkou šanci na úspěch. Byla tak zabraná do čtení a psaní poznámek, že si nevšimla, když se kousek od ní posadil Severus. Až když vzal do rukou Jak naplnit magický potenciál, Morgana si všimla jeho přítomnosti.

„Severusi! Promiň, vůbec jsem si tě nevšimla.“

„Ředitel mi prozradil, kde tě najdu. Můžu ti pomoct, stačí říct co hledáš.“

„Pomoc určitě uvítám. Zrovna v té knize, kterou držíš potřebuji najít vše co obnáší plný potenciál. Přesněji, co pro kouzelníka znamená, když ho získá.“

Morgana se usmívala, když mluvila a Severus od ní nedokázal odtrhnout oči. Nakonec jen němě přikývl a pustil se do čtení. Zavládlo mezi nimi příjemné ticho vyplněné pouze šustěním stránek a škrábáním brků. Blížila se druhá hodina ranní, když měli hotovo. Morgana si k sobě přisunula pergameny a pozorně si přečetla poznámky. Na tváři se jí rozlil široký úsměv, když narazila na Severusovy podrobné výpisky z knihy.

„Něco úsměvného?“

„Ano, Severusi. Díky tvé pečlivosti při zápisech a pomoci se čtením, mám jasný a zřetelný plán, jak Toma porazit jednou pro vždy. Bude to sice chtít pár dní příprav, ale máme šanci to zvládnout.“

Její úsměv byl natolik nakažlivý, že se i obávaný profesor lektvarů usmíval a nesnažil se skrýt za ledovou masku.