My Stalker [CZ]

7.

Dnes se koná TA párty. Clariss tu byla už ve tři a začala s přípravou.

Už hodinu jsem seděla na posteli a četla knihu od Gastona Lerouxe- Fantom opery. Která mi až moc připomněla události, které se staly.

"Děláš si srandu! Já už jsem přípravená a ty se tu válíš!" Podívám se na hodiny a zjistím, že je sedm hodin. Okamžitě vyběhnu se připravit. Na sebe si dám obyčejné, ale zajímavé černé šaty- viz média

Červené auto zastaví u velkého domu z něhož se ozývá hudba,která nejde přeslechnout. Společně s Clariss se vydáváme ke vchodu.

"Jdeme si pro pití?" Nestihnu to ani doříci a Clariss se už žene za Liamem,který sedí v blízkosti dvou holek s obsaženými hrudníky. Povzdechnu si a vydám se pro pití sama.

"Charlie tebe bych tu nečekal," otáčím se za Harrym,jeden z normálních lidí z naší třídy.

"Jsem tu s Clariss," objasním celou situaci.
"To vše vysvětluje," usměje se a nahne se pro pití.

,,Charlie všude jsem tě hledala! Pojď hrajeme Nikdy jsem," zničehonic se objeví Clariss. Jde z ní cítit, že už něco vypila.

I když nerada odejdu s ní. Sednu si vedle Clariss a začínáme hrát.

Po pár kolech se cítím opravdu špatně. Vstanu a jdu do kuchyně, kde na mě čeká Clariss, která teď něco nutně potřebuje řešit.

Celou dobu jsme řešili její vztah s Liamem. Pořád ty samé věci. Nudí mě to a proto pomalu piji svůj nápoj. Má nahořklou chuť, která mi zachutná a tak piji dál a dál.

Po půl hodině se mi točí hlava, snažím se vstát , ale jde to velmi špatné. Jsem připravená na pád, ale někdo mě zachytí. Chce se mi spát a moc toho nevnímám. Pouze někoho, kdo mě bere do náručí a vychází ven. Otevře dveře a "vloží" mě do auta.

Cítím na sobě něco teplého.Než se ponořím do tmy slyším poslední slova.

"Neboj, postarám se o tebe."

Tenhle hlas už jsem někde slyšela...