NATALLY
Dneska je pátek. A to znamená jediné. Párty. Mám z toho celkem špatný pocit. Nikdy jsem na žádné nebyla a nevím jestli udělám dobře když tam půjdu. Ale už jsem Tinusovi slíbila že se tam objevím takže se nemůžu vyvlíknout. Zatím je ráno a párty je až večer takže mě ještě čeká přežít školu a pak ta párty. S povzdechem jsem vylezla z postele a šla do koupelny kde jsem udělala každodenní rutinu. V pokoji jsem si vybrala oblečení a šla dolů do kuchyně. Nikdo tam naštěstí nebyl. Nechtěla jsem se potkat s tou blbkou uklízečkou. Asi bych se pozvracela kdybych s ní měla mluvit. Na snídani jsem neměla chuť a tak jsem si vzala jenom jablko. V předsíni jsem si nazula boty a šla do školy.
Asi do patnácti minut jsem došla k velkým dveřím u kterých se mačkaly davy studentů. Prodrala jsem se mezi nima a šla ke skříňce. Zabouchla jsem skříňku zpoza které na mě vykoukl dost známý obličej. „Ahoj" opřel se o dvířka skříněk. „Ahoj" hlesla jsem. „Těšíš se na dnešní párty?" zvedl koutky úst do nevinného úsměvu. „J-jo jasně" trochu jsem zalhala. Popravdě se mi tam vůbec nechtělo. „Neboj bude to super. Uvidíš" pohladil mě po paži a mě na celém těle husí kůže. Co to k sakru je?! „Už musím" otočila jsem se a chtěla jít do třídy. „Stavím se pro tebe v sedm" zakřičel ještě za mnou ale já nezastavila. Teď jenom doufám že se nějak nestrapním. Ve třídě jsem si sedla do lavice a čekala až začne hodina.
*
Je poslední hodina a mě začalo být nějak blbě. Vůbec nevím z čeho to je. Je mi špatně od žaludku a třesou se mi nohy. „Můžu jít na záchod?" zvedla jsem ruku a čekala až mě pustí. „Běž" ukázal na dveře ze kterých jsem vyběhla jak nejrychleji jsem mohla. Hned jsem zamířila k toaletám kde jsem celý obsah žaludku vyvrhla do záchodu. Mám pocit že to bude mít něco společného s tou párty. Ale nechápu proč se tak bojím. Vždyť co by se mohlo stát. Nic jenom se strapníš a budeš ještě míň oblíbená než teď. No teď má moje svědomí pravdu. Když už mi bylo o něco líp došla jsem k umyvadlu a opláchla si obličej studenou vodou. Zapřela jsem se o něj a zhluboka dýchala. „Neboj se. Nic se nestane" promluvil za mnou blonďák s hnědýma očima. „J-já mám strach že se nějak strapním" otočila jsem se na něj. „Nestrapníš" zadíval se mi do očí „Když budeš chtít jít domů půjdeme. Ano?" chytl mě za ruce a povzbudivě je stiskl. Poraženecky jsem přikývla. Pak mé ruce pustil a odešel ze záchodů. Tak počkat co tu dělal?! No nechala jsem to být a vrátila se zpátky do třídy.
*
Vešla jsem do domu kde už probíhala Car jenom v županu na hlavě turban a s nalakovanými nechty na nohou. Bylo to celkem vtipné jak pobíhá tam a sem a snaží se si neotřít lak z nehtů. „No konečně jsi tu" nahrnula se ke mě a prohlédla si mě od hlavy k patě. „Takže vlasy necháme rozpuštěné jenom je trochu navlníme, líčení nějaké mírné s tmavou rtěnku a šaty...." kousala se do rtu. Tak tohle dělá pokaždé když přemýšlí. „Co tu tak stojíš. Pojď už" chytla mě za ruku a táhla po schodech nahoru. Zatáhla mě do mého pokoje a podívala se mi do skříně. „Bože" vydechla „Co to ty nosíš?!" vytáhla pruhovaný svetr. Můj oblíbený. „Tak tohle se vyhazuje" vzala ho jako by to byl nějaký kus špinavého hadru a hodila ho do koše. Už jsem se nadechovala že jí něco řeknu ale odbyla mě zakroucením hlavou. „Ty tu fakt nemáš nic normálního?" pozvedla tázavě obočí. Pokrčila jsem rameny. Jako já si myslím že mám docela pěkné oblečení ale když to říká naše miss módy tak to nemůžu zpochybňovat. „Počkej chvilku" vyběhla z pokoje a zamířila někam přes chodbu. Po deseti minutách se vrátila asi s deseti šaty které položila vedle mě na postel. „Teď se běž umýt a pak se pustíme do make-upu a outfitu" přikázala mi a já jako poslušný pejsek zalezla do koupelny. Svlékla jsem se z oblečení ve kterém jsem až do teď byla a vlezla si pod horkou sprchu. Umyla jsem si valsy a ještě chvilku nechala kapat horké kapičky vody na mou pokožku. Docela mě to uklidňovalo. Po půl hodině jsem vylezla ze sprchy a obmotala si tělo ručníkem. Vlasy jsem si stáhla do turbanu stejně jako moje dvojče. Když jsem vylezla z koupelny Car už byla namalovaná a právě si dělala vlasy. Seděla u zrcadla a vypadala tak soustředěně. „No konečně" otočila se na mě a kulmu odložila bokem. „Zkus si ty šaty" ukázala na hromadu šatů které přinesla před tím než jsem šla do sprchy.
ČTEŠ
Double twins [Marcus & Martinus]✓
Hayran KurguVětšina lidí si myslí že dvojčata jsou úplně stejná. Chovají se stejně. Vypadají stejně. Mluví stejně. Oblékají se stejně. A jsou stejně oblíbená. Asi každý by řekl ať začneme natáčet takové ty 'Tik Tok' aby jsme byly popularnější jako třeba LeLi...