Vítr narážel do mých křídel. Byl to zvláštní pocit. Ruce už mě bolely od držení chlapce.
,Mosene, kde jsi' už půl hodiny jsem se ho marně snažila kontaktovat.
Len? Len, konečně tě cítím! Počkej, najdu tě!
Moje srdce mírně pleslo. Chtěla jsem brečet. Chtěla jsem křičet. Nechtěla jsem tu být. Ale nemohla jsem je opustit. Ne teď. Nemohla jsem dát najevo jakoukoli slabost. Letěla jsem dál a vyhlížela Mosena.
Na obzoru se objevila hnědá tečka. Mosen! Svaly na křídlech jsem donutila do rychlejšího pohybu.,,Mosene! Prosímťe, vezmi ho!"řekla jsem mu když se zastavil ve vzduchu naproti mě. Mosen kývl a snesl se trochu níž aby mu chlapec mohl nasednout ne hřbet. Ten na mě však nejdřív pohlédl.
,,jsi si jistá?"zeptal se mě. Kývla jsem na souhlas a pustila jeho zápěstí. Úlevně jsem si oddychla když moje ruce už nic netížilo. Ale protože se mi špatně drželo ve vzduchu na místě, dala jsem se zase do pohybu.
Len, co se ti stalo?
,,otec tohohle mě střelil uspávačkou, pak mě chtěl provdad aby se dostal do královské rodiny. Ale já tomuhle zlomila nos, když odemkl mojí celu. No a protože odemkl mojí celu, jeho otec ho zamkl ke mně. To mě tak iritovalo, že jsem nakonec vypustila Démona. Ten nás dostal ven z cely, ale když jsme utíkali ven a vzlétli,...ten chlap měl brokovnici a..."zlomil se mi hlas. Rukama jsem se objala a přejela si po nadloktí, jako by mi byla zima. Z očí mi začaly téct slzy, které mi ihned sušil vítr.
,nechala jsem ho tam...nezaslouží si to. Obětoval se pro mě...'
Len, to bude v pohodě. Stále máš mě a Fira. Buď ráda že jsi se dostala zpět. Démon byl hrdina. Tím že padl, se stal legendou. Navždy zůstane v našich srdcích.
Vděčně jsem na Mosena pohlédla. Vždy je tak moudrý. Pak jsem zachytila chlapcův pohled. Opětovala jsem mu ho, se stejnou dávkou nachápavosti.
,,co se děje?" zeptal se. Nechtělo se mi dál mluvit o Démonovi.
,,proč jsi šel se mnou? Proč jsi nezůstal se svou rodinou?"zeptala jsem se ho na oplátku já.
,,no...můj otec vlastně ani není moje rodina. Ne taková, jakou bych si přál. Nemá mě rád. Nesnáší mě. Už několikrát jsem se pokoušel utéct...takže...dlužím ti" mrkl na mě a trochu se pousmál.
***
Letěli jsme rovnou do paláce. Některé domy ve městě měly nové střechy, některé je však neměly. Těžká železná brána byla z venčí pomlácená, stejně tak hradby odehnané okolo něj a jeho zahrad. Byl to smutný pohled. Ale ještě smutnější musel být na mě. Křídla jsem za sebou táhla téměř po zemi. Hlavu jsem měla sklopenou a uslzené oči. Rozcuchané vlasy mi padaly do obličeje. Šla jsem chodbami k mému pokoji. Už jsem tam skoro byla, když jsem uslyšela Zirkův hlas. Na chvilku jsem zastavila s jednou nohou ve vzduchu, ale hned jsem pokračovala v chůzi.
,,Len! Kde jsi?" slyšela jsem ho volat. Protože jsem nepoužívala magii, dokud ho nenapadne hledat mě v mém pokoji, tak mě nenajde. Došla jsem ke dveřím a vlezla do svého pokoje. Předemnou se rozprostřel velký byt. Šla jsem si rovnou lehnout do ložnice na postel. Byla jsem unavená a v depresi. Začala jsem tiše vzlykat. Z očí se mi hrnuly slzy. Polštář pod mojí hlavou se začal máčet slanými slzami. Po chvíli do pokoje přišel Mosen a já vypustila Fira. Oba se na mě namáčkli a zůstávali u mně. Museli jsme tam ležet dlouho, protože když jsem uklidnila svůj pláč, už vycházelo slunce. A my dorazili do paláce před dopolednem.
Zirk
Včera ráno jsem se vrátil do paláce, musel jsem něco vyřídit. Mosen taky někam odlétl. Prostě najednou vystartoval a během sekundy byl pryč. Byl jsem bezmocný. Mosen byl jediné vodítko. Napadla mě jedna věc, a to ta, že Len už mezi námi není a Mosen při ztrátě pouta zdivočel. Tuto myšlenku jsem však zavrhl. Viděl jsem moc černě. Len je Strážce a s její kuráží je téměř nesmrtelná...doufám. Když jsem se však vrátil do paláce, Mosen stál na nádvoří s nějakým cizím chlapcem, o rok-dva starším než já. Došel jsem k němu.
,,kdo jsi a kde je Len, Strážce a nástupce Surenijského trůnu?" zeptal jsem se chlapce. Jestliže je Mosen tady a ještě s někým cizím, pak je Len tady.
,,Strážce...? Ehm..šla támhle. Ale vypadala že nechce s nikým mluvit. Jo, já jsem Chrizs" (Chrizs-čte se [Kriz]) chlapec mi podal ruku. Na jeho jméně se mi něco nezdálo, ale nechal jsem to být.
,,Zirk, královnin rádce a generál Surenijského vojska" přijal jsem jeho ruku a vyrazil za Len.
,,Len! Kde jsi?" zavolal jsem na ní. Zahlédl jsem jí, jak zalézá do svého pokoje. Vypadala hrozně. Křídla měla sice u těla, ale byla povislá a volná. Vlasy rozcuchané a oblečení špinavé a roztrhané. Stejně jako křídla jí na těle jen tak viselo. Byla hubená. Jen kosti a kůže. Do obličeje jsem jí neviděl. Možná to bylo dobře. Nechal jsem jí. Znal jsem jí a tak jsem věděl, že v takovémhle stavu chce být sama. O chvíli později se z jejího pokoje začaly linout tiché vzlyky. Opřel jsem se zády o zeď vedle dveří a pomalu po ní sjel až do sedu. Hlavou se mi honily myšlenky. Její pláč byl srdcervoucí. Nevěděl jsem co se stalo, natož jak to vyřešit.
***
Musel jsem usnout, protože když jsem otevřel oči, slunce právě vylézalo nad vrcholky hor. V tom vzlyky z pokoje ustaly. Uslyšel jsem kroky. Zřejmě si šla opláchnout obličej do koupelny. Najednou Len vyjekla. Rychle jsem se vyhoupl do stoje a otevřel dveře. Procházel jsem okolo postele. Polštář byl celý mokrý. Bylo mi jí líto. Píchlo mě u srdce. Došel jsem ke dveřím do koupelny a zaklepal.
,,Len, jsi v pohodě?" žádná odezva. Vzal jsem za kliku, ale bylo zamčeno.
,,Len?!" řekl jsem naléhavě a zalomcoval s dveřmi.
,,nic není v pohodě, Zirku" řekla Len tichým hláskem.
Cvak. Dveře se otevřely a v nich se objevila hubená postava. Trochu jsem se vyděsil. Vypadala jako kdyby byla po smrti. Bezbarvé rty tvořily kontrast s bledou kůží napnutou na kostře. Nechápal jsem jak mohla tak rychle zhubnout. Ale ještě víc jsem nechápal jizvu táhnoucí se přes levou polovinu obličeje. Od čela, přes obočí, oko a tvář až k povislému koutku úst. Jizva byla na části obličeje, kde předtím bylo krásné znamení Démona. Byla červená...nezahojená.
,,c...co se...co se stalo?" vykoktal jsem.
Len jen sklopila hlavu.
,,Démon..."zašeptala ale hlas jí zradil. Obejmul jsem jí kolem ramen.Eejj, další kapitolka je tu! Potlesk prosím👏👏 tak co říkáte?
Máte teorii o Chrizsovi? Konkrétně jaké má Zirk podezření? (Less...opovaž se to kecnout! Už ti nebudu spoilerovat, fakt že ne, pak z toho nebudeš mít nic.)Mějte se, vaše Storm✌️
ČTEŠ
The Queen of Surenia✔️
FantasíaStrážce, královna, velká moc, Nikdo nechce temnou noc. Příběh o dívce, jenž nebyl nadělen klidný život tiché městské dívenky, ale život, ve kterém musí bojovat o svůj život. ~~~ Vše se v jejím životě změnilo jedním krátkým okažikem. Náhle se ob...